pl
Války za polárním kruhem
S01E01 - Mrazivé peklo
Po krátkém úvodu míříme do Finska blízko raatské cesty, kde probíhá pátrání po masovém hrobě. Po konci 1. Sv. války byla podepsána versaillská smlouva, která znamenala těžké následky pro Německo, mimo jiné hyperinflaci, ekonomickou krizi, hlad. Německo ji začalo brzy obcházet, dále se potřebovalo zásobit železnou rudou, niklem a dalšími kovy, které potřebuje armáda. Smlouva tak nebyla dodržována, sankce neměli valné účinky a mnichovská dohoda smlouvu prakticky pohřbila. K moci se dostal Hitler, atmosféra houstla a organizace národů ztrácela kontrolu a důvěru. V roce 1939 bylo jasné, co se blíží. Německo a SSSR uzavřeli bilaterární smlouvu o neútočení, země se také dohodly na vlivu na sousední země. Stalin doufal, že mu dá pakt nějaký čas, ale Německo zaútočilo na západ Polska a SSSR na východ. Následovalo vyhlášení války Německu ze strany Británie a Francie a 2. Sv. válka tak započala. Důležitou roli sehrály severské neutrální země- Norsko, Švédsko, Finsko. Švédsko dodávalo Německu železnou rudu, ve Finsku vznikl důl na nikl. SSSR potřeboval ovládnout Baltské moře a chránit železnici do Murmansku za každou cenu. Ještě než došlo k jednání SSSR s Finskem, už se SSSR pustilo do vojenského soustřeďování. Finsko zahájilo mobilizaci vojsk a evakuaci civilních cílů- 100 000 lidí opustilo Helsinky. SSSR napadl Finsko s nepravdivým tvrzením, že byla Finy ostřelována vesnice na území SSSR. Útok byl drtivý, do země se sjeli reportéři mnoha zemí. Helsinky byly bombardovány, boje probíhaly po celé východní hranici. Válka v Arktidě byla velmi specifická kvůli přírodním podmínkám, všude byl sníh, přes den šero, v noci tma. Finsko zažádalo o mezinárodní pomoc, země včetně neutrálních zemí se zapojily. Norsko v čele s Quislingem jednalo s Německem, Hitler si byl jist vítězstvím SSSR a odmítl zásobení Finska přes své území. Rudoarmějci ale narazili na kruté podmínky a finský odpor u vesnic Suomussalmi a Kuusamo. SSSR zde měla podpořit ukrajinská divize, která ale nebyla připravena na mrazy kolem -30°C. Muži umrzali nebo zůstávali v zákopech, anebo se vydávali na cestu zpět. Tím se opět dostáváme k masovému hrobu, který muži monitorují speciálním zařízením. Mělo by tu být asi 8000 padlých Rusů a Ukrajinců! Finské vítězství bylo okamžitě využito k propagandě a k rozšíření mínění o neschopnosti rudoarmějců. Arktická válka zuřila na dlouhé frontě, přišly tisíce dobrovolníků a pomoc z dalších zemí. Británie a Francie chtěly také pomoci, ale Norsko a Švédsko jim nepovolily vstup na jejich území. Nakonec došlo k uzavření míru, když Finsko přistoupilo na podmínky Sovětského svazu. Incident na Norském území, kdy se britští vojáci vydali do fjordu, zachránit zajatce z německé lodi Altmark, vtáhl Norsko do války. Hitler uspíšil plány na vylodění v Norsku, upoutávkou na další díl tento končí.
Więcej informacji
Podobne audycje
O audycji
Po krátkém úvodu míříme do Finska blízko raatské cesty, kde probíhá pátrání po masovém hrobě. Po konci 1. Sv. války byla podepsána versaillská smlouva, která znamenala těžké následky pro Německo, mimo jiné hyperinflaci, ekonomickou krizi, hlad. Německo ji začalo brzy obcházet, dále se potřebovalo zásobit železnou rudou, niklem a dalšími kovy, které potřebuje armáda. Smlouva tak nebyla dodržována, sankce neměli valné účinky a mnichovská dohoda smlouvu prakticky pohřbila. K moci se dostal Hitler, atmosféra houstla a organizace národů ztrácela kontrolu a důvěru. V roce 1939 bylo jasné, co se blíží. Německo a SSSR uzavřeli bilaterární smlouvu o neútočení, země se také dohodly na vlivu na sousední země. Stalin doufal, že mu dá pakt nějaký čas, ale Německo zaútočilo na západ Polska a SSSR na východ. Následovalo vyhlášení války Německu ze strany Británie a Francie a 2. Sv. válka tak započala. Důležitou roli sehrály severské neutrální země- Norsko, Švédsko, Finsko. Švédsko dodávalo Německu železnou rudu, ve Finsku vznikl důl na nikl. SSSR potřeboval ovládnout Baltské moře a chránit železnici do Murmansku za každou cenu. Ještě než došlo k jednání SSSR s Finskem, už se SSSR pustilo do vojenského soustřeďování. Finsko zahájilo mobilizaci vojsk a evakuaci civilních cílů- 100 000 lidí opustilo Helsinky. SSSR napadl Finsko s nepravdivým tvrzením, že byla Finy ostřelována vesnice na území SSSR. Útok byl drtivý, do země se sjeli reportéři mnoha zemí. Helsinky byly bombardovány, boje probíhaly po celé východní hranici. Válka v Arktidě byla velmi specifická kvůli přírodním podmínkám, všude byl sníh, přes den šero, v noci tma. Finsko zažádalo o mezinárodní pomoc, země včetně neutrálních zemí se zapojily. Norsko v čele s Quislingem jednalo s Německem, Hitler si byl jist vítězstvím SSSR a odmítl zásobení Finska přes své území. Rudoarmějci ale narazili na kruté podmínky a finský odpor u vesnic Suomussalmi a Kuusamo. SSSR zde měla podpořit ukrajinská divize, která ale nebyla připravena na mrazy kolem -30°C. Muži umrzali nebo zůstávali v zákopech, anebo se vydávali na cestu zpět. Tím se opět dostáváme k masovému hrobu, který muži monitorují speciálním zařízením. Mělo by tu být asi 8000 padlých Rusů a Ukrajinců! Finské vítězství bylo okamžitě využito k propagandě a k rozšíření mínění o neschopnosti rudoarmějců. Arktická válka zuřila na dlouhé frontě, přišly tisíce dobrovolníků a pomoc z dalších zemí. Británie a Francie chtěly také pomoci, ale Norsko a Švédsko jim nepovolily vstup na jejich území. Nakonec došlo k uzavření míru, když Finsko přistoupilo na podmínky Sovětského svazu. Incident na Norském území, kdy se britští vojáci vydali do fjordu, zachránit zajatce z německé lodi Altmark, vtáhl Norsko do války. Hitler uspíšil plány na vylodění v Norsku, upoutávkou na další díl tento končí.