České počasí

Pranostiky

Na hromnice kalužky, budou jablka i hrušky. Když noc na Matičku jasno, bude úroda a krásno. V březnu prach a v dubnu bláto – sedlákovi roste zlato. A ta svatá Markyta hodila srp do žita. Duben chladný, deštivý – úroda nás navštíví. A podobných veršovánek existují desítky. A dokonce se liší i podle regionů. V dobách, kdy naši předci ještě neměli moderní přístroje a komplexní výpočty na to, aby zjistili alespoň přibližnou předpověď počasí, na to šli jinak. Aby se lépe zorientovali v počasí, které přicházelo během čtyř ročních období, začali si vypomáhat drobnými pořekadly a příběhy, které se mezi nimi rychle šířily. Tak se mohli v počasí alespoň přibližně zorientovat a přizpůsobit mu chod svého zemědělství. A jak tato pořekadla, kterým se později začalo říkat pranostiky, vznikala? Třeba pobožní lidé si období v roce spojovali s oslavami světců. Samozřejmě si nemohli zapamatovat všechny, proto jsou tyto předpovědi k počasí spíše v určitém období, než v konkrétní dny. Například “Medardova kápě, 40 dní kape” – svatý Medard se slaví 8. června. V té době, na začátku meteorologického léta, se často stává, že po květnovém oteplení se do Evropy valí chladný vzduch z Atlantického oceánu nad rozehřáté evropské vnitrozemí. A naši předci si toho všimli: zrovna kolem Medarda se kolikrát obloha zatáhne i na řadu dní a jejich políčka mají pak dostatek vláhy – a někdy dokonce až moc – během celé první poloviny léta. (Česká televize)

Epizoda 6

Teplo

Naměřené teploty vzduchu se na celé planetě stále zvyšují a teplo tak má dramatický dopad i na to české počasí. Teplo je přitom termodynamická veličina vyjadřující míru změny vnitřní energie. A počasí je stav atmosféry charakterizovaný souhrnem hodnot všech meteorologických prvků a atmosférickými jevy v určitém místě a čase. Teplo je pro vývoj počasí mimořádně důležité. Dalo by se dokonce říci, že teplo je motor počasí. S teplem souvisí i sucho, které jako hydrometeorologický extrém k českému létu neodmyslitelně patří, stejně jako povodně. Na rozdíl od povodní je však sucho zákeřně plíživé. Jako první přichází sucho meteorologické, které je většinou způsobeno nedostatkem srážek. To přechází v sucho zemědělské, které se projevuje sníženou vláhou v půdě, a jestliže trvá delší dobu, začne se projevovat jako snížené stavy povrchových a podpovrchových vod – pak mluvíme o suchu hydrologickém. A pokud začne sucho negativně dopadat na společnost, hovoří se o socioekonomickém suchu. Problémem je také letní smog, což je vlastně taková poklička nad krajinou, spouští ho vysoké koncentrace přízemního ozónu za působení slunečních paprsků. Velkým rizikem je hlavně pro malé děti, lidi chronicky nemocné a seniory. Vědci nově zjistili, že letní smog má vliv na zánětlivé procesy v lidském těle. Dlouhodobě se podílí také na vzniku rakovinových nádorů. Někdy se o něm mluví jako o fotosmogu, protože vzniká v období horkého a velmi slunného počasí. Nezvyklé teplo se promítá i do ekonomiky a s ní související životní úrovně. Evropská agentura pro životní prostředí odhaduje, že v letech 1980 až 2020 extrémní výkyvy počasí způsobily dvaatřiceti evropským státům ztráty 450 až 520 miliard eur (11 až 12,7 bilionu korun). (Česká televize)

Extrémy

Výkyvy počasí jsou stále častější. Ale proč a jak vlastně extrémní klimatické jevy vznikají? Znalci přitom říkají, že z dlouhodobého hlediska vývoje počasí na naší planetě i v České republice nejsou ničím výjimečným. Extrémní počasí nebo extrémní klimatické jevy zahrnují neočekávané, neobvyklé, drsné nebo nesezónní počasí. Často jsou extrémní jevy založeny na historii zaznamenaného počasí v dané lokalitě a jsou definovány jako počasí v nejneobvyklejších deseti procentech. Mezi hlavní typy extrémního počasí patří vlny veder, studené vlny a tropické cyklóny. Dopady extrémního počasí se projevují v rostoucích ekonomických nákladech, ztrátách na lidských životech, suchu, záplavách, sesuvech půdy a negativních změnách v ekosystémech. Existují důkazy, které naznačují, že současná změna klimatu zvyšuje periodicitu a intenzitu některých extrémních povětrnostních jevů. Současné klimatické modely ukazují, že rostoucí globální teplota zesílí extrémní jevy počasí na celém světě. Ale u nás v Čechách sledujeme počasí už mnoho let a některé extrémní jevy, které nám připadají zcela nové a překvapivé, byly ve skutečnosti v minulosti běžné. (Česká televize)

Sníh a led

K zimním horám patří samozřejmě mráz, sníh, jíní i led. Nízká teplota pod bodem mrazu způsobí, že se voda zázračně promění v pevnou hmotu. A zmrzlá voda na své okolí působí zcela jinak než voda tekutá. Mění reliéf krajiny i strategii přežití rostlin a živočichů. Sníh spojujeme s extrémním chladem, ale ve skutečnosti sněžení většinou nastane, když je teplota země 9 °C nebo dokonce vyšší. Rozhodující je totiž vlhkost. Současné mrazy nejsou extrémně silné, výjimečné jsou spíše svým načasováním v rámci zimy na konec února, délkou trvání a rozložením, kdy silně mrzne i v nižších polohách bez sněhové pokrývky. Poslední opravdu výrazná mrazová epizoda se vyskytla v první polovině února 2012. Ale třeba v roce 2019 napadlo 2,5 metru sněhu, což je rekord. Takže i současné zimy mohou být nejen pro milovníky zimních sportů nadprůměrné. Podle dat ČHMÚ ano i ne. Například v šedesátých letech ležela sněhová pokrývka i na nízko položených stanicích. Oproti tomu sedmdesátá léta byla na sníh o Vánocích poměrně chudá. V devadesátých letech a na přelomu století byly podobně jako v šedesátých letech poměrně časté roky, kdy na Štědrý den ležel sníh i v nižších polohách. (Česká televize)

Moderní technologie

Lidé sledují počasí odedávna. A po tisíce let k tomu sloužily pouze lidské smysly. Předpověď byla životně důležitá nejen pro rozvoj zemědělství, ale zejména pro válečníky a válečné konflikty snad všech historických období. A možná i proto se v meteorologii postupně objevilo i velké množství moderních technických pomůcek s cílem získat co nejpřesnější data. Říká se třeba, že Napoleon vyhrál bitvu u Slavkova díky mlze, kterou dokázal obratně využít. Právě pro armády a vojáky obecně jsou dokonalé předpovědi mimořádně důležité. Velmi často proto právě vojáci a jejich partneři zasáhli do vývoje technologií. Je možné se o tom přesvědčit ve Vojenském historickém ústavu v Praze, kde pečují o řadu unikátní přístrojů. Moderní technologie se stále vyvíjejí, proto jsou předpovědi počasí stále přesnější. Podíváme se na řadu míst, kde se počasí zkoumá a předpovídá. (Česká televize)