cs
Lebka
Natočili jsme dokument o unikátním nálezu lebky jedné z obětí katyňské tragédie, který navazuje na film Zločin jménem Katyň. Přibližuje konkrétní osud jedné z obětí. Jde o někdejšího polského důstojníka, jehož nejbližší pocházeli z Československa a později zde někteří z nich žili. Pozůstatky Ludvika Szymanského byly identifikovány a po více než půl století obřadně pohřbeny. Oblouk soukromé historie, která nepostrádala dramatické momenty také v životě jeho potomků, se uzavírá v době, která napomáhá odhalení pravdy. Katyňský zločin, jímž se rozumí povraždění více než dvaceti tisíc polských důstojníků a příslušníků státních služeb v Sovětském svazu v roce 1940, není dnes už pro české televizní diváky neznámým pojmem. Půl století mlčení a falšování faktů bylo zásadním způsobem prolomeno, pořád však existuje značný prostor k objevování dosud neznámých či pozapomenutých souvislostí. Dokument Lebka vychází z nedávného pátrání po identifikaci několika katyňských obětí, jejichž lebky se z různých důvodů ocitly daleko na západ od svých těl pohřbených v Katyni. Pro televizního diváka bude jistě atraktivní zjištění, jak byly do pátrání zapojeny metody genetického a kriminalistického zkoumání. Pro českou historii pak zůstává stále významným impulsem pátrání po obětech, které pocházejí z českého prostředí a jejichž příbuzní, děti a vnuci, dodnes žijí s vědomím neodčiněné a nepřiznané viny na vyvraždění jejich předků. V roce 2005 byla v dánském Ústavu soudního lékařství nalezena jedna z katyňských lebek. Její cesta do Kodaně je sama o sobě napínavým příběhem spojeným s dánským odbojem a pověřením tehdy mladého doktora, asistenta soudního ústavu, který se zúčastnil exhumace v r. 1944. Tehdy poprvé padlo podezření, že smrt nalezených obětí mají na svědomí Sověti. Mrtvý byl identifikován jako Ludwig Szymanski, kapitán v záloze z Krakova. Dokument režisérky Petry Všelichové pracuje s důkazy a výpověďmi, které připomínají staré rány. Potvrzuje historickou zkušenost o tom, jak pracné je odkrývat postupně vrstvy ideologických nánosů a obnažovat pravdu, která bolí, ale která zároveň musí zaznít.(oficiální text distributora)
Více informacíPodobné tituly
O pořadu
Natočili jsme dokument o unikátním nálezu lebky jedné z obětí katyňské tragédie, který navazuje na film Zločin jménem Katyň. Přibližuje konkrétní osud jedné z obětí. Jde o někdejšího polského důstojníka, jehož nejbližší pocházeli z Československa a později zde někteří z nich žili. Pozůstatky Ludvika Szymanského byly identifikovány a po více než půl století obřadně pohřbeny. Oblouk soukromé historie, která nepostrádala dramatické momenty také v životě jeho potomků, se uzavírá v době, která napomáhá odhalení pravdy. Katyňský zločin, jímž se rozumí povraždění více než dvaceti tisíc polských důstojníků a příslušníků státních služeb v Sovětském svazu v roce 1940, není dnes už pro české televizní diváky neznámým pojmem. Půl století mlčení a falšování faktů bylo zásadním způsobem prolomeno, pořád však existuje značný prostor k objevování dosud neznámých či pozapomenutých souvislostí. Dokument Lebka vychází z nedávného pátrání po identifikaci několika katyňských obětí, jejichž lebky se z různých důvodů ocitly daleko na západ od svých těl pohřbených v Katyni. Pro televizního diváka bude jistě atraktivní zjištění, jak byly do pátrání zapojeny metody genetického a kriminalistického zkoumání. Pro českou historii pak zůstává stále významným impulsem pátrání po obětech, které pocházejí z českého prostředí a jejichž příbuzní, děti a vnuci, dodnes žijí s vědomím neodčiněné a nepřiznané viny na vyvraždění jejich předků. V roce 2005 byla v dánském Ústavu soudního lékařství nalezena jedna z katyňských lebek. Její cesta do Kodaně je sama o sobě napínavým příběhem spojeným s dánským odbojem a pověřením tehdy mladého doktora, asistenta soudního ústavu, který se zúčastnil exhumace v r. 1944. Tehdy poprvé padlo podezření, že smrt nalezených obětí mají na svědomí Sověti. Mrtvý byl identifikován jako Ludwig Szymanski, kapitán v záloze z Krakova. Dokument režisérky Petry Všelichové pracuje s důkazy a výpověďmi, které připomínají staré rány. Potvrzuje historickou zkušenost o tom, jak pracné je odkrývat postupně vrstvy ideologických nánosů a obnažovat pravdu, která bolí, ale která zároveň musí zaznít.(oficiální text distributora)