es
Industrie
S01E02 - Průmyslová revoluce
Globálně proslulou dynastii Rothschildů si spojujeme s finančnictvím a bankovnictvím. Dnes by nás možná překvapilo, že to byli oni, kdo se vrhli na železo a uhlí a prostřednictvím Vítkovických železáren vytvořili z Ostravy ocelové srdce odbívající rytmus průmyslové revoluce v českých zemích. Právě tehdy v lomozu strojů, ve štiplavém dýmu a hučením sirén naplno začíná příběh, ve kterém vznikneme my – lidé průmyslové společnosti a kapitalismu. Ostrava 30. let 19. století není tím, co bychom dnes nazvali městem. Žije zde kolem dvou tisíc lidí, kteří se stále ještě živí hlavně zemědělstvím. To se rychle změní. Rothschildové se chystají postavit Severní dráhu Ferdinandovu. Má to být jedna z největších železnic v Evropě a má propojit Vídeň, Ostravu a polskou Bochni. Impozantní zisky se mají dostavit, pakliže by si vyráběli sami železo a potřebné součásti stavby. A tak kupují Vítkovické železárny a přilehlé doly. Průmyslová revoluce a proměna společnosti může začít. Při utváření průmyslové společnosti a vzniku kapitalismu v českých zemích je naprostým převratem zrušení poddanství a povinné neplacené práce na panských majetcích. To se stane v roce 1848. Od tohoto momentu nemajetný člověk prodává svou pracovní sílu za peníze na pracovním trhu. V tuto chvíli vzniká v českých zemích kapitalismus. Od poloviny 19. století do jeho konce stoupne počet pracujících v industriální velkovýrobě čtyřnásobně. Výroba železa, na které mají Ostrava a Vítkovické železárny velký podíl, tento vzestup odráží. Napříč dekádami vykazuje strmý růst. Podnikání průmyslníků nesvazují žádná státem určovaná pravidla jak nakládat se zaměstnanci. Rothschildové se napříště chtějí soustředit už jen na finančnictví. Noví vlastníci železáren Guttmannové pro roli ředitele získávají vyhlášeného odborníka Paula Kupelwiesera, jenž výrazně promění budoucnost podniku i města. Paula Kupelwiesera bychom dnes nazvali vrcholovým manažerem. Po svém nástupu modernizuje provozy a během jeho působení se produkce železa dvacetinásobně zvyšuje. Jakkoli je vysazen proti rodící se sociální demokracii, je sám autorem mnoha sociálních opatření v železárnách. Dalším momentem zlomu jsou zákony upravující vztah podnikatelů a pracujících, a chránící zaměstnance. Paradoxně přicházejí od konzervativců, které motivuje obava ze síly sociální demokracie a odborů, které se v dělnickém prostředí postupně utvářejí. V Německu tato opatření prosadí kancléř Bismarck a brzy po něm rakousko-uherský předseda vlády Eduard Taafe. Omezují se pracovní hodiny, práce dětí, stanovují se podmínky propouštění, zavádí pojištění v nemoci a další. Rodí se to, čemu dnes říkáme sociální stát. Po dlouhém 19. století se začne nachylovat ke světové válce. Vítkovické železárny, které už dříve začnou s válečnou výrobou, se stanou jedním z nejdůležitějších podniků monarchie. Válka, tak destruktivní v životech lidí, se paradoxně stane urychlovačem průmyslového vývoje a zásadně promění fungování společnosti. Mnohým přinese zmar, jiným ale netušené příležitosti. (Česká televize)
más informaciónEpisodios
Temporada 1
Továrna na kapitalismus
Továrna na kapitalismus
Po listopadu 1989 čekají převratné změny celou českou společnost. Před politiky stojí těžký úkol, jak převést státní majetek do soukromých rukou. Většina podniků stojí v roce 1990 před obtížnou situací. Do té doby vyvážejí své produkty prostřednictvím státních podniků zahraničního obchodu. Čtyři pětiny exportu jdou do jiných socialistických zemí. Po pádu režimu podniky ztrácejí odbyt. Přicházejí také o prostředníky, kteří působili v zahraničním obchodu. Know-how nechybí ve výrobních halách, ale v kancelářích vedení. Dnes je Kopřivnice poklidným městem na severu Moravy. Na začátku 90. let ještě patří mezi nejvýznamnější místa našeho průmyslu. Město tepe výrobou a životem. Není snad kopřivnické rodiny, jejíž člen by nevstával každodenně na šichtu do Tatrovky, aby mohly odolné, ale zastarávající nákladní vozy mířit na východní trhy. Tatra je druhou nejstarší dodnes existující automobilkou na světě. Její kořeny sahají do roku 1850, kdy řemeslník Ignác Šustala zakládá dílnu na výrobu kočárů. Název Tatra si továrna dává v roce 1919 po testování nových vozů ve Vysokých Tatrách. Díky konstruktérovi Hansi Ledwinkovi vzniká unikátní koncepce podvozku, jež se využívá dodnes. Po druhé světové válce je podnik znárodněn a prosluje také luxusními limuzínami Tatra 613, které jsou až do roku 1989 určeny jen pro významné funkcionáře. Blíží se jedna z největších operací přesunu majetků v historii země. Československo je světovým unikátem, kdy téměř veškeré podnikání provozuje stát. Roste obava, aby podniky rychle nerozkradly dosavadní socialistické managementy nebo aby nezačaly v nových podmínkách rychle krachovat. Politici a ekonomové se přou, jakým způsobem rozpustit majetek ve společnosti a komu předat nejdůležitější továrny. 70 procent občanů přitom nesouhlasí, aby se stát podniků zbavoval. Vrcholí politická diskuse, jak se státními podniky naložit. Mezi návrhy patří prodej zahraničním investorům a předání pracujícím prostřednictvím zaměstnaneckých akcií. Vítězí cesta privatizace. Hladce probíhá u obchodů, hospod a jiných malých provozoven. Lidé si je kupují v dražbách na úvěr. Problém představují velké podniky, jichž je 1720 s majetkem přes 700 miliard korun. V kupónové privatizaci mají být podniky rozdrobeny mezi jednotlivce prostřednictvím akcií. Hlavním motivem je udržet doma takzvané české stříbro jako je právě i Tatrovka, a nedovolit prodej do zahraničí. Nebo chceme-li jiný motiv – s takovým příslibem se dají lépe vyhrát volby a manipulovat veřejné mínění. Každý občan může za tisícikorunu získat kupónovou knížku a jejím prostřednictvím se stát drobným akcionářem podniku, který si vybere. Privatizaci máme spojenou s podvody, tunelováním, mafiánskými praktikami. Často ale za neúspěchem podniků stojí i něco jiného než špatný záměr. Po pádu režimu není k dispozici dostatek lidí ovládajících moderní metody řízení, organizaci podniku a fungování nových trhů. Problém nefungujícího průmyslu a podniků se přesouvá na ramena bank, které stále patří státu. Svými úvěry drží podniky nad vodou a to často z donucení politiků, kteří u konkrétních provozů nechtějí dopustit krach a znepokojit veřejnost. Takzvaný bankovní socialismus končí tím, že stát převezme – tedy zaplatí – všechny nevymahatelné úvěry, které banky půjčily průmyslu. Mnoho tradičních a klíčových podniků v průběhu 90. let krachuje a vrací se zpátky státu. Ten je znovu privatizuje. Takový je případ například hutí Poldi Kladno, ČKD, Škody Plzeň a také Tatry Kopřivnice. Na konci 90. let je euforie nové éry demokracie a kapitalismu pryč. Společnost má za sebou mnohá rozčarování, krachy podniků a zkušenost nezaměstnanosti. Podle výpočtů ministerstva financí stála cesta k tržní ekonomice 700 miliard korun. Shodou okolností je to téměř stejná částka, kterou představoval majetek privatizovaných velkých podniků. Tatra po mnoha peripetiích a změnách vlastníků nakonec přežije a nákladní automobily se v Kopřivnici budou vyrábět dál. Česká republika zůstane v pozici levné ekonomiky a v převažujícím postavení subdodavatele, který vyrábí pro jiné značky za hranicemi. Téměř polovinu kapitálu českých podniků budou ovládat zahraniční firmy. Ty také ocení výhodu levné a zároveň kvalifikované pracovní síly. Do budoucnosti vstoupí český průmysl s výzvou, jak obstát v rychle se měnících globálních podmínkách a jak uživit lidi, na kterých stojí. (Česká televize)
Eventos similares
Sobre el evento
Dokumentární cyklus Industrie vypráví neznámý příběh průmyslových dějin českých zemí od prvních manufaktur 18. století až po robotizované továrny 21. století. Na osudech jednotlivých továren z různých průmyslových odvětví ukazuje, jak sociální fenomény, politické ideologie a nové technologie ovlivňovaly vývoj českého průmyslu. Cyklus zachycuje počátky kapitalismu a jeho proměny, přitom opravuje mýty, které si kapitalismus sám o sobě vytvořil. Ukazuje komplexní příčiny komunistického ekonomického krachu a končí problémy, do kterých český průmysl po roce 1989 dostala transformace a globalizace... Dokumentární cyklus se vydá do bohatých a audiovizuálně neprozkoumaných dějin českého průmyslu od období průmyslové revoluce po současnost. V atraktivním pojetí založeném na exteriérech a interiérech spolu s rozsáhlými filmovými a fotografickými archivy v průběhu jednotlivých kapitol bude cyklus odkrývat vznik průmyslové struktury, zrod významných firem, prozkoumávat klíčové průmyslové podniky a jejich vývoj, hledat podstatné vynálezy a inovace, představovat klíčové osobnosti průmyslu i relevantní politiky a zejména nedílně související sociální dějiny. Za pomocí předních historiků a historiček hledá Industrie odpovědi na otázky, jak se lidé z nevolnického venkova naučili pracovat v továrnách, odkud se vzali lidé s know-how při jejich zakládání, kde se vzal kapitál nutný pro jejich výstavbu a proč vznikl kapitalismus, jak dělníci zapříčinili vznik sociálního státu, proč inovacím v průmyslu prospěla válka, jak se bankám podařilo řídit dění ve státě, jakým způsobem se na pozadí průmyslu proměňovala role žen ve společnosti, kdy si lidé začali všímat vlivu průmyslu na životní prostředí, proč měl komunistický režim největší konflikt zrovna s dělnickou třídou nebo proč byla porevoluční transformace průmyslu tak trnitá.
(Česká televize)