pl
Katastrofa w przestworzach
S17E04 - Smrtící jiskra
17. července 1996. Z Kennedyho letiště v New Yorku vzlétl let TWA 800 mířící do Paříže. O dvanáct minut později jím otřásla mohutná exploze. Příď se odlomila a ve spirále se řítila k oceánu. Zbytek letadla pohlcen plameny ještě několik set metrů stoupal a pak rovněž dopadl do moře. Hladinu v blízkosti Long Islandu pokryly hořící trosky. Do oblasti byla vyslána záchranná letadla. Lodě začaly na břeh přivážet těla obětí. Zemřelo všech 230 osob na palubě...(Česká televize)
Więcej informacjiOdcinki
Když dojde palivo
24. augusta 2001 piloti transatlantického letu 236 nad Atlantickým oceánom s hrôzou zistili, že letia doslova na benzínové výpary. Záhadným spôsobom sa minuli všetky pohonné hmoty, a tak lietadlo muselo pristáť na najbližšej námornej základni na Azorských ostrovoch. Pri vyšetrovaní vyšlo najavo, že nedostatok paliva spôsobila nesprávna údržba lietadla. V hydraulike chýbal olej, čo zničilo palivové potrubie. (TV JOJ)
Smrt v Tichém oceánu
Piloti amerického MD 83 letícího z Mexika do Spojených států začali mít krátce po startu potíže s řízením. Pokoušeli se problém vyřešit sami, ale netušili, že letadlo s osmdesáti osmi lidmi na palubě už zachránit nelze...31. ledna ve 14.30 odstartovala pravidelná linka společnosti Alaska Airlines z letiště Puerto Vallarta a mířila do San Franciska a Seattlu. Let číslo 261 převážel 83 cestujících a 5 členů posádky. Letoun McDonnel Douglas MD-83 z úspěšné řady letounů s motory umístěnými vzadu řídil kapitán Ted Thomson spolu s druhým důstojníkem Billem Tanskym. Oba měli nalétáno tisíce hodin. Nedlouho po vzletu zaznamenala posádka obtíže, hlavní stabilizátor byl nehybný. Stabilizátor u stroje typu MD-83 je dvanáct metrů široká vodorovná plocha v přední části ocasu. Spolu s výškovým kormidlem slouží k udržování podélné stability. Piloti si mysleli, že zaseknutí stabilizátoru bylo způsobeno chybou v elektrických motorech, a věřili, že dle manuálu a standardních postupů závadu odstraní. Proto se nerozhodli vrátit se zpět na mexické letiště. Zaseklý stabilizátor tlačil stroj k zemi, piloti se jej snažili opakovaně rozhýbat spínači, kterými se posouvá. Dalším krokem, který učinili, bylo vypnutí autopilota. Stroj pak řídili už jen ručně. S velkými obtížemi se jim nakonec podařilo zvednout příď. Tou dobou se rozhodli kontaktovat oddělení údržby společnosti a žádali o radu, neboť v palubním deníku ani jinde nenašli žádný záznam o ohlášení nějaké závady letounu a požádali o odklonění letu do Los Angeles i přesto, že jim to zpočátku dispečer koordinující pohyb letadel společnosti kvůli zdržení rozmlouval. Jak se letoun přibližoval k LA situace se zhoršovala a piloti se začali obávat, zda dokážou se strojem bezpečně dosednout. Ani další úsilí o uvolnění ocasní plochy, které posádka vynaložila, se nesetkalo s úspěchem. Pilotům se poté, co stroj střemhlav se řítící k zemi vyrovnali, jen stěží dařilo udržovat letovou hladinu. Poškozený stabilizátor je stále tlačil dolů. Jako protiváhu působení stabilizátoru využila posádka výšková kormidla – pohyblivé plochy v zadní části ocasu přímo spojené s řídící pákou. Letoun byl v tu chvíli odkázán doslova na sílu paží mužů v kokpitu. Těm již začínalo být zřejmé, že se nejedná o poruchu elektroinstalace, ale že se muselo něco vzpříčit. Otázka tak zněla, zda se to může ještě zhoršit. Kapitán nakonec požádal řídící věž v LA, aby byli navedeni na přistání přes oceán. Přestože věřil v hladké přistání, nechtěl, aby v případě toho nejhoršího scénáře ohrozil ještě lidi na zemi. Vyděšené cestující, kteří se vyrovnávali s neustálými propady a lety střemhlav dolů, se snažil uklidnit přistáním v LA, které dle jeho slov mělo proběhnout do dvaceti minut. V 16.15 se spolu s druhým důstojníkem na něj připravoval. Když se pokusili zpomalit na přistávací rychlost, v zádi letounu něco prasklo a letadlo se řítilo z výšky 5000 m dolů…(Česká televize)
Podobne audycje
O audycji
Kulisy dochodzenia w sprawie najbardziej zagadkowych katastrof, jakie zdarzyły się w historii lotnictwa.