Kecy a politika 208 (Kecy a politika 208: CLA - Make America Alone Again)

Kecy a politika 208 (Kecy a politika 208: CLA - Make America Alone Again)

19.4. 08:58
DVTV Extra
55 minutos

V tomto dílu se pokoušíme odpovědět na neodpověditelné – jaký je konečný cíl americké hospodářské politiky? Minulou středu vystoupil americký prezident v Růžové zahradě Bílého domu a ohlásil celní válku většině světa. Nazval to Dnem osvobození. Nebude to ale spíš Den zkázy světového obchodu? Bude se na to jednou vzpomínat jako na legendární výstřel z křižníku Aurora, který předznamenal bolševickou revoluci v Rusku? Prezident tvrdí, že chce zpět přilákat průmyslové firmy. Problém je, že Spojené státy jsou příliš bohaté, aby levně vyráběly. Podle statistik (worlddata.info) je průměrný plat v USA 6700 dolarů, zatímco v sousedním Mexiku jen 990 dolarů a v Číně 1100 dolarů. Jaká síla by přivedla zpět do USA s tak drahou cenou práce tradiční průmysl? Nebo je smyslem celní války snížit cla v řadě zemí a dostat se na jejich trh? A zase: s takovými náklady na cenu práce se bude Američanům jen těžko vyvážet. Ostatně už dnes vyváží téměř jen služby. Anebo je záměrem změnit systém mezinárodních vztahů, stáhnout se z řady míst světa, včetně Evropy, a snížit své náklady na angažovanost ve světě? Zároveň jsme svědky jiného trendu – rostoucí nepřátelství v mezinárodních vztazích, hlavně mezi USA a Čínou, vede k omezování obchodu. Cesta z toho rozhodně není v maximální soběstačnosti, protože jiným slovem pro soběstačnost v čemkoli je zvyšování cen a všeobecné chudnutí. Vítězem v těchto hrách mohou být jen firmy s dominantním postavením na trhu. V Česku například kasta zemědělských agrobaronů. Jasné je jedno – svět po desetiletích otevřenosti se opět začíná uzavírat, a to se všemi důsledky pro politický život v těchto zemích.

más información
Grabar

Sobre el evento

V tomto dílu se pokoušíme odpovědět na neodpověditelné – jaký je konečný cíl americké hospodářské politiky? Minulou středu vystoupil americký prezident v Růžové zahradě Bílého domu a ohlásil celní válku většině světa. Nazval to Dnem osvobození. Nebude to ale spíš Den zkázy světového obchodu? Bude se na to jednou vzpomínat jako na legendární výstřel z křižníku Aurora, který předznamenal bolševickou revoluci v Rusku? Prezident tvrdí, že chce zpět přilákat průmyslové firmy. Problém je, že Spojené státy jsou příliš bohaté, aby levně vyráběly. Podle statistik (worlddata.info) je průměrný plat v USA 6700 dolarů, zatímco v sousedním Mexiku jen 990 dolarů a v Číně 1100 dolarů. Jaká síla by přivedla zpět do USA s tak drahou cenou práce tradiční průmysl? Nebo je smyslem celní války snížit cla v řadě zemí a dostat se na jejich trh? A zase: s takovými náklady na cenu práce se bude Američanům jen těžko vyvážet. Ostatně už dnes vyváží téměř jen služby. Anebo je záměrem změnit systém mezinárodních vztahů, stáhnout se z řady míst světa, včetně Evropy, a snížit své náklady na angažovanost ve světě? Zároveň jsme svědky jiného trendu – rostoucí nepřátelství v mezinárodních vztazích, hlavně mezi USA a Čínou, vede k omezování obchodu. Cesta z toho rozhodně není v maximální soběstačnosti, protože jiným slovem pro soběstačnost v čemkoli je zvyšování cen a všeobecné chudnutí. Vítězem v těchto hrách mohou být jen firmy s dominantním postavením na trhu. V Česku například kasta zemědělských agrobaronů. Jasné je jedno – svět po desetiletích otevřenosti se opět začíná uzavírat, a to se všemi důsledky pro politický život v těchto zemích.