en
Čestmír Strakatý: Janek Rubeš (JANEK RUBEŠ. Nuda ve Washingtonu a absurdity v Praze, zkratkovitost a brykule sociálních sítí, boj proti zlu a sisyfovská práce)
„Nevím, co funguje na YouTube. To, co funguje pro mě, jsou příběhy. Jakýkoliv příběh, který dokáže někdo odvyprávět tak, aby mě bavilo ho poslouchat,“ říká možná překvapivě Janek Rubeš, který se charakterizuje jako kluk v košili. Pravdou je, že už roky patří k nejúspěšnějším tvůrcům českého internetu a jeho pořady Honest Guide a Kluci z Prahy, které natáčí s kolegou Honzou Mikulkou, sledují měsíčně vyšší desítky milionů lidí nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. A zmiňovanou košili má z dobročinného obchodu Armády spásy, což není to jediné, čím se vymyká převládající představě o youtuberech. Že je do téhle škatulky často zařazován, už překousl, označení influencer ale odmítá. Doslova se mu hnusí být s ním spojovaný, protože si představí někoho, kdo na TikToku říká: „Kup si tohle“. Svoje videa netočí proto, aby ho někdo poznával na ulici nebo v nich prodával limču. Nepřijatelné jsou pro něj i podmínky, které svým uživatelům nabízí většina sociálních sítí – jenom na tvůrcích obsahu vydělávají a místo, aby se s nimi dělily o podíl na zisku, dělají brykule a psí kusy. Morální otázkou je pro něj i samotné vlastnictví online platforem, Facebook, X nebo Instagram proto moc nepoužívá. Záleží mu na tom, co se děje ve veřejném prostoru. Bývá v něm svědkem až absurdit, na které neúnavně upozorňuje. Občas je to sisyfovská práce, ale jak mu onehdy řekl investigativní reportér Josef Klíma: „Proti zlu se pořád musí bojovat, protože když mu ty dveře povolíme, tak ono jimi projde. Vždycky je musíš trošku přidržovat, ono sice stejně proleze, ale ne tak snadno.“ A tak si říká, že je takový přidržovač dveří v malých pražských pouličních tématech, která nikoho jiného moc nezajímají. Já si to nemyslím. Připadá mi důležité, co Janek dělá, a pevně věřím, že Vám bude taky.
More informationAbout show
„Nevím, co funguje na YouTube. To, co funguje pro mě, jsou příběhy. Jakýkoliv příběh, který dokáže někdo odvyprávět tak, aby mě bavilo ho poslouchat,“ říká možná překvapivě Janek Rubeš, který se charakterizuje jako kluk v košili. Pravdou je, že už roky patří k nejúspěšnějším tvůrcům českého internetu a jeho pořady Honest Guide a Kluci z Prahy, které natáčí s kolegou Honzou Mikulkou, sledují měsíčně vyšší desítky milionů lidí nejen z České republiky, ale i ze zahraničí. A zmiňovanou košili má z dobročinného obchodu Armády spásy, což není to jediné, čím se vymyká převládající představě o youtuberech. Že je do téhle škatulky často zařazován, už překousl, označení influencer ale odmítá. Doslova se mu hnusí být s ním spojovaný, protože si představí někoho, kdo na TikToku říká: „Kup si tohle“. Svoje videa netočí proto, aby ho někdo poznával na ulici nebo v nich prodával limču. Nepřijatelné jsou pro něj i podmínky, které svým uživatelům nabízí většina sociálních sítí – jenom na tvůrcích obsahu vydělávají a místo, aby se s nimi dělily o podíl na zisku, dělají brykule a psí kusy. Morální otázkou je pro něj i samotné vlastnictví online platforem, Facebook, X nebo Instagram proto moc nepoužívá. Záleží mu na tom, co se děje ve veřejném prostoru. Bývá v něm svědkem až absurdit, na které neúnavně upozorňuje. Občas je to sisyfovská práce, ale jak mu onehdy řekl investigativní reportér Josef Klíma: „Proti zlu se pořád musí bojovat, protože když mu ty dveře povolíme, tak ono jimi projde. Vždycky je musíš trošku přidržovat, ono sice stejně proleze, ale ne tak snadno.“ A tak si říká, že je takový přidržovač dveří v malých pražských pouličních tématech, která nikoho jiného moc nezajímají. Já si to nemyslím. Připadá mi důležité, co Janek dělá, a pevně věřím, že Vám bude taky.