cs
Válečné továrny III (2)
Enterprise je zásadní loď, která se v určité části své mise musela v podstatě přetavit v továrnu. Byla zářným příkladem toho, jak se dokázali Američané zhostit boje proti Japoncům. Letadlové lodě obecně patří k zásadním silám, které pomohly vyhrát války. Je to plovoucí město. Nejvíce vyznamenaná je právě Enterprise, která nasbírala mnoho vyznamenání. Každý chce být na palubě takové v podstatě nepotopitelné lodi. Postavila ji firma Newport News, která do takových lodí vložila veškerý současný um a technologické vymoženosti. Zásadní byla kapacita, protože bitevní loď musela mít dostatek v podstatě všeho. Američané ale museli projít zkouškou, museli se poučit. Navrhovali totiž lodě, které měla mít určitý počet děl a ta musela splňovat určitá kritéria. Vůbec jim nedocházelo, že tady se lodě navzájem opravdu ohrožovat nebudou. Japonci už to velmi dobře věděli. Letadlově lodě byly plovoucí základny, ze kterých vzlétaly smrtící letouny. Kde se Japonci takovou techniku boje naučili? V první světové válce, kde už zkoušeli schopnosti bojové letky. Japonci měli skvělého válečného stratéga Yamamota, který se učil u Američanů a dokázal Japonsko na takového nepřítele v budoucnu připravit. V roce 1941 měl Pearl Harbor dobře pochopit, jak budou Japonci bojovat, s velkým počtem malých letadel, které dokážou zničit letadla a pak také letadlové lodě. Proti nim se nedalo velkými děly ubránit. Američané tedy museli velmi brzy přizpůsobit svůj postup. V roce 1942 už dokážou Yamamota překvapit u Midway. Je to krátký a neúprosný útok. Japonci se nemohli bránit, protože zrovna tankovali a opravovali letouny na lodi, která byla plná paliva. Japonci si pak mysleli, že to ještě uhrají, protože měli více letadlových lodí. Američané měli v těchto vodách jen Enterprise. Ale právě továrny v tuto chvíli prostě porazí silného bojového ducha. Americké stavitelství bylo zkrátka na velmi vysoké úrovni. Dokázali výrobu urychlit a metat jednu válečnou loď za druhou. Japonci nedokázali držet krok. Takzvané střílení krocanů totiž znamenalo velkou porážku na moři. Japonské továrny byly příliš pomalé a bojoví piloti se také nedokázali tak rychle školit. V roce 1944 už jsou Japonci v podstatě přiražená k vratům. Američané místo toho vyráběji jednu kvalitní loď za druhou. Loděnice v Brooklynu nebo ve Filadelfii fungovaly v podstatě nepřetržitě. Japonsko nemá lodě ani piloty a musí změnit způsob boje. Proto sáhnou ke Kamikadze stylu. Sebevražedné mise měly velký dopad na americkou psychiku. Pokud se někdo brání tak tvrdě, že se klidně obětuje, bylo jasné, že Japonci se prostě nevzdají. Proto bylo potřeba opět povolat do boje továrny. Například jaderný program, a velmi brzy schopnost letadlové lodi nést i jaderné zbraně. Tady už nebylo o čem debatovat. Letadlové jsou ale velmi drahé, stojí miliardy dolarů. Proto to spíše vypadá na jejich pomalý ústup. Ale v cestě stojí další hráč, v současnosti je to Čína, která staví superlodě. Britský dokumentární seriál (2021)
Více informacíEpizody
Válečné továrny II (1)
Za druhé světové války se známá automobilka Fiat stala prvním velkým kolaborantem s Mussoliniho fašistickým režimem, ale jak letěl čas, podařilo se jí získat přízeň vítězících spojeneckých sil. Legendární vůz Volkswagen přezdívaný Brouk se zrodil jako myšlenka v hlavě nacistického diktátora Adolfa Hitlera, který vymýšlel takové auto, jaké by si mohli dovolit obyčejní Němci sužovaní těžkou ekonomickou situací po první světové válce. Brouk nakonec sehrál důležitou roli i v poválečném Německu. Odhalte tyto i další fascinující příběhy Válečných továren v pokračování stejnojmenného historického seriálu.
Válečné továrny II (2)
Válečné továrny II (2)
Za druhé světové války se známá automobilka Fiat stala prvním velkým kolaborantem s Mussoliniho fašistickým režimem, ale jak letěl čas, podařilo se jí získat přízeň vítězících spojeneckých sil. Legendární vůz Volkswagen přezdívaný Brouk se zrodil jako myšlenka v hlavě nacistického diktátora Adolfa Hitlera, který vymýšlel takové auto, jaké by si mohli dovolit obyčejní Němci sužovaní těžkou ekonomickou situací po první světové válce. Brouk nakonec sehrál důležitou roli i v poválečném Německu. Odhalte tyto i další fascinující příběhy Válečných továren v pokračování stejnojmenného historického seriálu.
Válečné továrny III (3)
Albert Göring je mladším bratrem mnohem slavnějšího nacisty. Zbrojovka Škoda podle jeho slov vzdorovala a sabotovala vývoj války proti nacistům. V roce 1890 platí Škodovka v Plzni za špičkovou továrnu. Díra na trhu je ve zbraních. Emil Škoda tedy přidal k impériu také zbrojovku. Plány se mu už neukážou jako ziskové, v roce 1900 totiž Škoda umírá. Na začátku století se ale začalo zbrojit ve velkém, každá mocnost chtěla mít navrch a dominovat například na moři. Škodovka se tedy velmi rychle zařadila mezi špičkové zbrojovky, její děla chtěl každý. V roce 1918 po konci první války ale Škoda nemá práci, musí tedy hledat další díry na trhu. Československo se musí vyzbrojit, to ano, ale nebylo to nic moc. Proto se brzy Škoda stala dodavatelem zbraní pro celou středí Evropu. V Německu ale bují nacismus a šéfové hnutí už se závistí pokukují ke zbrojovce, které se tak dobře daří. Hitler dobře věděl, že Škodovy závody jsou zásadní pro budoucnost Německa. Potřeboval zbraně, potřeboval sílu, která bude umět zásobovat jeho plány na bleskovou válku. Dokud měli Češi k dispozici zbrojovku, mohli být v podstatě nebezpeční pro každého, kdo jde kolem. Ale vývoj tomu chtěl jinak. V roce 1938 se Češi mohli bránit, měli šanci nepřítele velmi zranit. Podle některých by ale dopadli stejně jako Poláci o rok později. Politika pak může za to, že Češi neprookázali svou odvahu a vzdali své území nepříteli. Škodovka začala vyrábět lehké tanky, které se mohly velmi rychle využít v rámci invaze. Ještě před válkou si Škodovka najala Alberta Göringa, aby sám nastoupil do vedení firmy. Společnost se tak chtěl vyhnout problémům s nacistickým režimem. Pro říši to byl splněný sen. Albert Göring byl ale prý nakonec noční můrou pro jeho staršího bratra. Po celou dobu války totiž Škodovka sabotovala výrobu a Göring také pomáhal dostat Židy pryč z Evropy. Albert Göring přivíral oči nad protinacistickými snahami, dokumenty se ztrácely a ve finále nevyjížděly tanky jeden za druhým. Albert vždy spustil litanii, jak je nedostatek materiálu a tak dále, takže mu bratr prostě dlouhou dobu věřil. Zastával se ho i na nejvyšších místech. Kolem mladšího Göringa se ale pomalu utahovala smyčka. Göring navíc sám přijížděl jako šéf Škodovky a v koncentračních táborech žádal pracovní sílu pro válečné úsilí. Takhle nechával židy utíkat z vězení. Proto mu to brzy začalo být připisováno a byla na něj vypsaná odměna. Po válce pak má Škodovka zajímavý vývoj. Sovětský svaz chvíli nechá továrnu vyrábět vlastní tanky, pak to ale zatrhne, když se ukáže, že Československo není dostatečně komunistické. Na západě se zase prosazují její auta. Dnes je známá také pro tramvaje a drážní vozidla. Spolehlivá auta jsou k dispozici dodnes. Britský dokumentární seriál (2021)
Válečné továrny III (4)
Ferdinand Porsche založil v roce 1931 svou automobilku. Ale byl také výrobcem tanků pro nacistickou armádu. Narodil se ve Vratislavicích. Porsche ještě jako mladý začal navrhovat kočáry s motorovým pohonem. Byl to jeden z prvních elektromobilů na světě. V roce 1906 přešel k Daimleru, navrhoval závodní auta, ale pak také vojenská auta, jedním z prvních byl těžký tahač techniky. Navrhoval také vozy pro Mercedes. V roce 1931 si založil vlastní automobilu spolu se synem Antonem alias Ferrym a později se k nim přidal Karl Rabe, který byl šéfkonstruktérem. Stalin osobně Porscheho navštívil, ale konstruktér ho odmítl. Později upoutal pozornost Hitlera, který ho požádal o spolupráci. Porsche si užíval blízkost moci, byl to obratný politický hráč. Navrhovali auto pro lid - Volkswagen - a také závodní vozy, Stříbrné šípy. Podvozek Volkswagenu později Porsche využil k výrobě bojového "brouka", Kübelwagen, pro přepravu pár vojáků a s nízkou nejnižší rychlostí. Sovětské tanky, zvl. T34, německé jednotky překvapily. Německo rychle spustilo program k výrobě nových tanků, v čele operace stál opět Porsche. Testování Porscheho tanku nedopadlo dobře, příliš těžký stroj se propadl do měkké půdy. Hitler i přes nákladnou výrobu dal Porscheho tankům zelenou. Tanky se neustále potýkaly s problémy, spojenci navíc měli techniky vždycky více. Bitvu u Kurska bojovalo přes 100 německých tanků, ale z bojů kvůli likvidaci nebo mechanickým závadám vyšly jen čtyři. Porsche ani Hitler se supertanků nechtěl vzdát, přepracovaný Ferdinand přepracovali na Tiger a Elefant. Porsche po těchto neúspěších se zásadními problémy začal pracovat na ještě větším stroji, kterého nazvali Maus. Byl to jeho nejméně praktický návrh. Žádný most v Německu ho nemohl unést. V této fázi už Albert Speer tankový program odpískal, ale návrhy pokračovaly až do roku 1944. Vyrobily asi jen dva tanky Maus, zatímco Rusové v té době vyrobily tisíce tanků T34, které opravdu vyhrály válku. K výrobě prvního závodního vozu Porsche výrobci využily díly z Volkswagenu. V jeho odkazu pokračoval syn Ferry. Porsche se k výrobě tanků přimotal ještě jednou - po válce byl součástí skupiny, která se podílela na vzniku prvního západoněmeckého tanku Leopard. Britský dokumentární seriál (2021)
O pořadu
Enterprise je zásadní loď, která se v určité části své mise musela v podstatě přetavit v továrnu. Byla zářným příkladem toho, jak se dokázali Američané zhostit boje proti Japoncům. Letadlové lodě obecně patří k zásadním silám, které pomohly vyhrát války. Je to plovoucí město. Nejvíce vyznamenaná je právě Enterprise, která nasbírala mnoho vyznamenání. Každý chce být na palubě takové v podstatě nepotopitelné lodi. Postavila ji firma Newport News, která do takových lodí vložila veškerý současný um a technologické vymoženosti. Zásadní byla kapacita, protože bitevní loď musela mít dostatek v podstatě všeho. Američané ale museli projít zkouškou, museli se poučit. Navrhovali totiž lodě, které měla mít určitý počet děl a ta musela splňovat určitá kritéria. Vůbec jim nedocházelo, že tady se lodě navzájem opravdu ohrožovat nebudou. Japonci už to velmi dobře věděli. Letadlově lodě byly plovoucí základny, ze kterých vzlétaly smrtící letouny. Kde se Japonci takovou techniku boje naučili? V první světové válce, kde už zkoušeli schopnosti bojové letky. Japonci měli skvělého válečného stratéga Yamamota, který se učil u Američanů a dokázal Japonsko na takového nepřítele v budoucnu připravit. V roce 1941 měl Pearl Harbor dobře pochopit, jak budou Japonci bojovat, s velkým počtem malých letadel, které dokážou zničit letadla a pak také letadlové lodě. Proti nim se nedalo velkými děly ubránit. Američané tedy museli velmi brzy přizpůsobit svůj postup. V roce 1942 už dokážou Yamamota překvapit u Midway. Je to krátký a neúprosný útok. Japonci se nemohli bránit, protože zrovna tankovali a opravovali letouny na lodi, která byla plná paliva. Japonci si pak mysleli, že to ještě uhrají, protože měli více letadlových lodí. Američané měli v těchto vodách jen Enterprise. Ale právě továrny v tuto chvíli prostě porazí silného bojového ducha. Americké stavitelství bylo zkrátka na velmi vysoké úrovni. Dokázali výrobu urychlit a metat jednu válečnou loď za druhou. Japonci nedokázali držet krok. Takzvané střílení krocanů totiž znamenalo velkou porážku na moři. Japonské továrny byly příliš pomalé a bojoví piloti se také nedokázali tak rychle školit. V roce 1944 už jsou Japonci v podstatě přiražená k vratům. Američané místo toho vyráběji jednu kvalitní loď za druhou. Loděnice v Brooklynu nebo ve Filadelfii fungovaly v podstatě nepřetržitě. Japonsko nemá lodě ani piloty a musí změnit způsob boje. Proto sáhnou ke Kamikadze stylu. Sebevražedné mise měly velký dopad na americkou psychiku. Pokud se někdo brání tak tvrdě, že se klidně obětuje, bylo jasné, že Japonci se prostě nevzdají. Proto bylo potřeba opět povolat do boje továrny. Například jaderný program, a velmi brzy schopnost letadlové lodi nést i jaderné zbraně. Tady už nebylo o čem debatovat. Letadlové jsou ale velmi drahé, stojí miliardy dolarů. Proto to spíše vypadá na jejich pomalý ústup. Ale v cestě stojí další hráč, v současnosti je to Čína, která staví superlodě. Britský dokumentární seriál (2021)