cs
Zapomenutí dobrodruzi českých dějin - S01E02
Druhá epizoda dokumentární série představí Tadeáš Haenkeho a Julia Payera, dva české Němce z přelomu 18. a 19. století. Oba prosluli tím, že se zúčastnili zámořských objevných expedic. Tadeáš Haenke se narodil v roce v Chřibské do bohaté rodiny se dvanácti dětmi. Od dětství byl zvídané a nadané dítě. Dostal vzdělání u strýce rafáře, navštěvoval jezuitskou školu a v roce 1782 začal v Praze studovat medicínu. Byl také nadějným hudebníkem. Přestěhoval se do Vídně, kde se věnoval botanice. V roce 1789 se má vydat se španělskou lodí Corvetta kapitána Malaspiny na plavbu po Latinské Americe a napříč Tichým oceánem jako botanik. Jeho úkolem je sbírat a zapisovat neznámé rostliny. Haenke se z Vídně přepravuje do Cádizu na jihu Španělska, jenže loď odpluje tři hodiny před jeho příjezdem. Do Latinské Ameriky se vydává sám na jiné lodi, ta však u Uruguaye ztroskotala. Haenke se zachránil, ale přišel o vybavení. Oblíbil si ho uruguayský král, který ho vybavil potřebnou technikou. Do Santiago de Chile došel pěšky, aby se tam setkal s proplouvající lodí kapitána Malaspiny. Společně s výpravou se dostává do Peru, Ekvádoru, Mexika a na Aljašku. Následuje výprava na Filipíny, Nový Zéland a Austrálii. Sesbíral a popsal mnoho botanických a zoologických vzorků. V roce 1794 se španělská loď vrací směrem k Montevideu. Haenke chce část trasy ujít pěšky, aby sesbíral další botanické vzorky. S kapitánem Malaspinou je domluven na místě setkání a odplutí zpět do Evropy, jenže loď mu opět uplave a Haenke se usadí v oblasti dnešní Bolívie ve městě Cochamamba. Tam se věnoval botanice, lékařství, hledání přírodního a kulturního bohatství. Byl velmi pokrokový, v Latinské Americe začal očkovat proti neštovicícím. V Cochamambě v nízkém věku zemřel. Julius Payer byl dobrodruh, polárník a vědecký profesionál z Teplic. Narodil se v roce 1841 do rodiny vojáka. Dostalo se mu vojenského vzdělání, studoval kadetskou vojenskou školu. Jako voják byl převelen do Itálie, kde si zamiloval horskou krajinu. Mnoho hor zdolá jako vůbec první člověk. Své výpravy mapuje a zakresluje, získá místo ve vojenském zeměměřičském ústavu. V roce 1869 se zúčastnil zámořské plavby – cílem bylo najít severovýchodní trasu z Dánska přes Norské a Grónské moře a spojit Evropu a dálný východ severní plavbou. Plavba byla úspěšná, konala se pod záštitou Pruska. V roce 1872 se Payer vydává na další výpravu v lodi pojmenované Admirál Tegedhof. Tentokrát si kladou za cíl dobýt severní pól se svou třiadvacetiletou posádkou. Jenže vyplavou v nevhodnou roční dobu, za Barentsovým mořem zamrznou, na lodi stráví dva měsíce uvízlí ve kře. Sužuje je hlad, zima a neustálá tma. K jídlu loví medvědy a tuleně. Když se po dvou měsících konečně proplaví dál, doplují k dosud neobjevenému souostroví, které pojmenují Země Františka Josefa. Jedná se o ostrovy a zátoky, které pojmenují podle českých zemí i členů posádky. Na výpravě stráví tři zimy, a když jejich loď opět uvízne v ledové kře, vydají se zpět pěšky. Do Rakouska-Uherska se vrátí 22 členů posádky. V Rakousko-Uhersku posádce nevěří objevy, které učinili. Payer je z negativního přijetí znepokojen, upíná se na malířství, stěhuje se ke slovinskému jezeru Bled. Ožení se, ale jeho manželství netrvá dlouho. Z jeho vědeckým poznatků o mnoho let později vychází další dobrodruzi, např. Amundsen při své výpravě. Payer zemřel v roce 1915, jeho ostatky jsou uloženy ve Vídni. Český dokumentární seriál (2026)
Více informacíEpizody
Zapomenutí dobrodruzi českých dějin - Série 1Zapomenutí dobrodruzi českých dějin - S01E01
Dobrodruzi, kteří v 15. až 18. století prozkoumávali svět na moři i na pevnině, sehráli významnou roli v dějinách světové globalizace. Mezi těmi českými, dnes téměř zapomenutými, byl Heřman Czernin z rodu Czerninů z Chudenic. Narodil se v roce 1576, ve čtyřech letech osiřel. Ve 14 letech odjel do Itálie, kde sloužil jako páže lombardskému vévodovi. Heřman byl vzděláván v diplomacii a v politice. Poté se účastnil turecké války v Uhrách, kde poznal významného šlechtice Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Jako jeho sluha s ním odjel v roce 1598 na cestu po Orientu. Jejich cesty se poté rozešly. Heřman Czernin ve službách císaře Rudolfa II. byl povýšen na hejtmana Starého města pražského. Stál v čele úspěšné mírové delegace k osmanskému sultánovi Ahmeda I. Heřman byl katolík. Když byli poraženi čeští stavové, získal tituly a jejich zkonfiskovaný majetek. Na dvoře Ferdinanda II. byl Heřman jedním z jeho důvěrníků. V roce 1627 získal hraběcí titul. Během znovuotevření válečného konfliktu s Osmany vedl druhou delegaci k sultánovi Ibrahimu I. Byla úspěšná, Heřman byl oslavován za to, že zabránil válce s Turky. Stal se místodržitelem českého království. Neměl potomky a obrovské jmění odkázal svému prasynovci Humprechtu Janu Czerninovi. Heřman zemřel v roce 1651. Byl to tvrdý muž, ziskuchtivý, ale politicky velmi schopný. Byl jedním z nejmocnějších mužů v tehdejší habsburské monarchii. --- Koncem 16. století působí v nově objeveném kontinentu, v Americe první naši krajané. Obchodník, kartograf a politik Augustin Heřman se narodil v Mšenu. O jeho životě se ví málo. V roce 1628 se jeho rodina odstěhovala do Amsterodamu. Augustin asi studoval kartografii a nastoupil k Východoindické společnosti. Byl nejprve námořníkem i korzárem. Odplul do Ameriky. V roce 1644 se stal v Novém Amsterodamu agentem holandského obchodního domu. Obchodoval s tabákem, cukrem, kožešinami a s otroky. Po roce 1647 si koupil vlastní loď a osamostatnil se. Po růstu vlivu Angličanů se přidal na jejich stranu. V roce 1659 vypukly pohraniční spory s anglickou jižní kolonií Maryland. Augustin byl pověřen sestavením mapy. V roce 1670 mapu dokončil a byla tak dokonalá a přesná, že se používala celé 18. století. Získal vysokou odměnu a postavil si v Marylandu sídlo Bohemian Mannor. Své velké jmění odkázal dětem. Zemřel v roce 1686. Byl kolonizátorem, obchodníkem bez skrupulí a otrokářem, ale i schopným politikem, mecenášem a autorem významného kartografického díla. Český dokumentární seriál (2026)
Zapomenutí dobrodruzi českých dějin - S01E02
Zapomenutí dobrodruzi českých dějin - S01E02
Druhá epizoda dokumentární série představí Tadeáš Haenkeho a Julia Payera, dva české Němce z přelomu 18. a 19. století. Oba prosluli tím, že se zúčastnili zámořských objevných expedic. Tadeáš Haenke se narodil v roce v Chřibské do bohaté rodiny se dvanácti dětmi. Od dětství byl zvídané a nadané dítě. Dostal vzdělání u strýce rafáře, navštěvoval jezuitskou školu a v roce 1782 začal v Praze studovat medicínu. Byl také nadějným hudebníkem. Přestěhoval se do Vídně, kde se věnoval botanice. V roce 1789 se má vydat se španělskou lodí Corvetta kapitána Malaspiny na plavbu po Latinské Americe a napříč Tichým oceánem jako botanik. Jeho úkolem je sbírat a zapisovat neznámé rostliny. Haenke se z Vídně přepravuje do Cádizu na jihu Španělska, jenže loď odpluje tři hodiny před jeho příjezdem. Do Latinské Ameriky se vydává sám na jiné lodi, ta však u Uruguaye ztroskotala. Haenke se zachránil, ale přišel o vybavení. Oblíbil si ho uruguayský král, který ho vybavil potřebnou technikou. Do Santiago de Chile došel pěšky, aby se tam setkal s proplouvající lodí kapitána Malaspiny. Společně s výpravou se dostává do Peru, Ekvádoru, Mexika a na Aljašku. Následuje výprava na Filipíny, Nový Zéland a Austrálii. Sesbíral a popsal mnoho botanických a zoologických vzorků. V roce 1794 se španělská loď vrací směrem k Montevideu. Haenke chce část trasy ujít pěšky, aby sesbíral další botanické vzorky. S kapitánem Malaspinou je domluven na místě setkání a odplutí zpět do Evropy, jenže loď mu opět uplave a Haenke se usadí v oblasti dnešní Bolívie ve městě Cochamamba. Tam se věnoval botanice, lékařství, hledání přírodního a kulturního bohatství. Byl velmi pokrokový, v Latinské Americe začal očkovat proti neštovicícím. V Cochamambě v nízkém věku zemřel. Julius Payer byl dobrodruh, polárník a vědecký profesionál z Teplic. Narodil se v roce 1841 do rodiny vojáka. Dostalo se mu vojenského vzdělání, studoval kadetskou vojenskou školu. Jako voják byl převelen do Itálie, kde si zamiloval horskou krajinu. Mnoho hor zdolá jako vůbec první člověk. Své výpravy mapuje a zakresluje, získá místo ve vojenském zeměměřičském ústavu. V roce 1869 se zúčastnil zámořské plavby – cílem bylo najít severovýchodní trasu z Dánska přes Norské a Grónské moře a spojit Evropu a dálný východ severní plavbou. Plavba byla úspěšná, konala se pod záštitou Pruska. V roce 1872 se Payer vydává na další výpravu v lodi pojmenované Admirál Tegedhof. Tentokrát si kladou za cíl dobýt severní pól se svou třiadvacetiletou posádkou. Jenže vyplavou v nevhodnou roční dobu, za Barentsovým mořem zamrznou, na lodi stráví dva měsíce uvízlí ve kře. Sužuje je hlad, zima a neustálá tma. K jídlu loví medvědy a tuleně. Když se po dvou měsících konečně proplaví dál, doplují k dosud neobjevenému souostroví, které pojmenují Země Františka Josefa. Jedná se o ostrovy a zátoky, které pojmenují podle českých zemí i členů posádky. Na výpravě stráví tři zimy, a když jejich loď opět uvízne v ledové kře, vydají se zpět pěšky. Do Rakouska-Uherska se vrátí 22 členů posádky. V Rakousko-Uhersku posádce nevěří objevy, které učinili. Payer je z negativního přijetí znepokojen, upíná se na malířství, stěhuje se ke slovinskému jezeru Bled. Ožení se, ale jeho manželství netrvá dlouho. Z jeho vědeckým poznatků o mnoho let později vychází další dobrodruzi, např. Amundsen při své výpravě. Payer zemřel v roce 1915, jeho ostatky jsou uloženy ve Vídni. Český dokumentární seriál (2026)
O pořadu
Druhá epizoda dokumentární série představí Tadeáš Haenkeho a Julia Payera, dva české Němce z přelomu 18. a 19. století. Oba prosluli tím, že se zúčastnili zámořských objevných expedic. Tadeáš Haenke se narodil v roce v Chřibské do bohaté rodiny se dvanácti dětmi. Od dětství byl zvídané a nadané dítě. Dostal vzdělání u strýce rafáře, navštěvoval jezuitskou školu a v roce 1782 začal v Praze studovat medicínu. Byl také nadějným hudebníkem. Přestěhoval se do Vídně, kde se věnoval botanice. V roce 1789 se má vydat se španělskou lodí Corvetta kapitána Malaspiny na plavbu po Latinské Americe a napříč Tichým oceánem jako botanik. Jeho úkolem je sbírat a zapisovat neznámé rostliny. Haenke se z Vídně přepravuje do Cádizu na jihu Španělska, jenže loď odpluje tři hodiny před jeho příjezdem. Do Latinské Ameriky se vydává sám na jiné lodi, ta však u Uruguaye ztroskotala. Haenke se zachránil, ale přišel o vybavení. Oblíbil si ho uruguayský král, který ho vybavil potřebnou technikou. Do Santiago de Chile došel pěšky, aby se tam setkal s proplouvající lodí kapitána Malaspiny. Společně s výpravou se dostává do Peru, Ekvádoru, Mexika a na Aljašku. Následuje výprava na Filipíny, Nový Zéland a Austrálii. Sesbíral a popsal mnoho botanických a zoologických vzorků. V roce 1794 se španělská loď vrací směrem k Montevideu. Haenke chce část trasy ujít pěšky, aby sesbíral další botanické vzorky. S kapitánem Malaspinou je domluven na místě setkání a odplutí zpět do Evropy, jenže loď mu opět uplave a Haenke se usadí v oblasti dnešní Bolívie ve městě Cochamamba. Tam se věnoval botanice, lékařství, hledání přírodního a kulturního bohatství. Byl velmi pokrokový, v Latinské Americe začal očkovat proti neštovicícím. V Cochamambě v nízkém věku zemřel. Julius Payer byl dobrodruh, polárník a vědecký profesionál z Teplic. Narodil se v roce 1841 do rodiny vojáka. Dostalo se mu vojenského vzdělání, studoval kadetskou vojenskou školu. Jako voják byl převelen do Itálie, kde si zamiloval horskou krajinu. Mnoho hor zdolá jako vůbec první člověk. Své výpravy mapuje a zakresluje, získá místo ve vojenském zeměměřičském ústavu. V roce 1869 se zúčastnil zámořské plavby – cílem bylo najít severovýchodní trasu z Dánska přes Norské a Grónské moře a spojit Evropu a dálný východ severní plavbou. Plavba byla úspěšná, konala se pod záštitou Pruska. V roce 1872 se Payer vydává na další výpravu v lodi pojmenované Admirál Tegedhof. Tentokrát si kladou za cíl dobýt severní pól se svou třiadvacetiletou posádkou. Jenže vyplavou v nevhodnou roční dobu, za Barentsovým mořem zamrznou, na lodi stráví dva měsíce uvízlí ve kře. Sužuje je hlad, zima a neustálá tma. K jídlu loví medvědy a tuleně. Když se po dvou měsících konečně proplaví dál, doplují k dosud neobjevenému souostroví, které pojmenují Země Františka Josefa. Jedná se o ostrovy a zátoky, které pojmenují podle českých zemí i členů posádky. Na výpravě stráví tři zimy, a když jejich loď opět uvízne v ledové kře, vydají se zpět pěšky. Do Rakouska-Uherska se vrátí 22 členů posádky. V Rakousko-Uhersku posádce nevěří objevy, které učinili. Payer je z negativního přijetí znepokojen, upíná se na malířství, stěhuje se ke slovinskému jezeru Bled. Ožení se, ale jeho manželství netrvá dlouho. Z jeho vědeckým poznatků o mnoho let později vychází další dobrodruzi, např. Amundsen při své výpravě. Payer zemřel v roce 1915, jeho ostatky jsou uloženy ve Vídni. Český dokumentární seriál (2026)