Neobyčejní obyvatelé oceánů (3)

Epizody

Neobyčejní obyvatelé oceánů - Série 1

S1E5

Neobyčejní obyvatelé oceánů (5)

, Prima ZOOM, 61 minut

Neobyčejní obyvatelé oceánů (5)

Skalnatá podmořská krajina je plná jeskyní, grot a chodeb. Před proudy se v nich skrývají choulostiví tvorové. Pár hlaváčovců bydlí v malé prohlubni. Rozedranec se pohybuje mezi skalisky těžkopádně. Sploštělec je ryba splývající s mořským dnem. Z písku často čouhá jen jeho tlama a oči. Mělčí kamenité vody jsou často domovem pestré palety korýšů. Ve škvírách hledá korýše a malé rybky štětičkovec. Muréna leopardí není agresivní. Během dne se skrývá ve štěrbinách. Na skaliscích se často vyskytují různé ježovky. Kolem nich se ukrývají docela směšné malé rybky, havýši. Připomínají krabice. Písčiny ovládají hvězdice. Obtížnému skalnatému terénu se velmi dobře přizpůsobili humři. Letuchy mají krásně vějířovité ploutve. Ropušnice se maskuje jako kámen. Je smrtonosným predátorem, i když působí neohrabaně. Sépie obecná se nejraději ukrývá v bezpečí skalisek. Vypadá jako z jiné planety. Ve škvíře žije i strašek, který se před nepřáteli schovávat nemusí. Je však líný a za potravou vylézá jen zřídka. Muréna jávská je obr, může dosahovat délky až 3 m. Do podmořské jeskyně pronikají malým otvorem sluneční paprsky. Žije zde mnoho druhů, například trubkotlamky, chrochtalové, očaři a lampovníci. O skalnaté obydlí se někdy dělí překvapivě muréna s kanicem. Lilijice využívají mořské proudy k pohybu, když hledají místo, na které by se přichytily. Netopýrník shání ve skalách čističe, kteří by ho zbavili obtížných parazitů. Ostenec běloskvrnný je nepřehlédnutelný. Při ohrožení se vmáčkne do skalní škvíry, kde se přichytí. Mořský útes vzbuzuje úžas a působí neotřesitelně. Biodiverzitu však ohrožuje lidská činnost, například lodní doprava nebo průmyslový rybolov. Britský dokumentární seriál (2024)

Dostupné za 1 den

S1E6

Neobyčejní obyvatelé oceánů (6)

, Prima ZOOM, 65 minut

Neobyčejní obyvatelé oceánů (6)

Některé vlastnosti nejpodivuhodnějších mořských druhů, jejich zbarvení a tvary z nich činí umělecká díla nebo tvory pocházející z jiné planety. Jasně rudý mlž, zejovka, napodobuje elektrické záblesky připomínající diskotéku. Paropušnice hrbolatá splývá s okolím podobně jako rozedranec pestrý. Největší žijící mlž, zéva obrovská, může měřit až 1,5 m. Hvězdnatky putují po mořském dně za sebou jako vagóny vláčku. Krevety a garnáti se ukrývají na korálu. Malá jehla má stejně jako bodloci na hlavě protažené trubkovité zakončení. Z otvoru na mořském dně vyčnívá hlava murény nosaté. Samci jsou modří a samice žluté. Některé krevetky mají nos ve tvaru kachního zobáku. Čistí sasanky, v nichž žijí. Klunatky plavou hlavou dolů a žijí ve skupinách. Rozedranec proužkovaný vypadá jako trs trávy. Paropušnice ďábelská připomíná rostlinu, část skaliska nebo korál. Vějířník třásnitý udivuje tvarem těla podobným lilijicím nebo korálům. Strašek má citlivé oči, vidí i ultrafialové světlo. Na písčitém dně lze spatřit pakambalu. Tato ryba leží na pravém boku a má šikmou tlamičku. Hlaváči jsou velmi zvídaví. Však na to také mají veliké oči. Sumýši se válí na dně a v případě napadení dokážou vyvrhnout své orgány na nepřítele. Medúza se přisává ke dnu, živí se hlavně zooplanktonem. Někteří různonožci jsou průhlední a téměř neviditelní. Krab si na hřbet umístil žlutou houbu, aby byl lépe maskovaný. Jiný krab vypadá zase jako rostlina. S rostlinami udržují symbiózu i klauni a krevety. Sploštělec se nervózně zahrabává do písku, kde číhá na svou kořist. Mezi větvemi rohovitky se pohybují drobní živočichové, jako jsou koníčci s chápavým ocasem. Chobotnice dokáží měnit barvu, tvar i vzhled. Jsou navíc velmi inteligentní. Různé techniky lovu nebo napodobování okolí jsou pro mnoho zvláštních tvorů a jejich přežití zcela klíčové. Britský dokumentární seriál (2024)

O pořadu

Barevný korálový útes je nejvýznamnějším ekosystémem na mořském dně. Korály pokrývají půl procenta mořského povrchu, skýtají však domov pro jednu čtvrtinu mořského života. V korálech žijí drobní krabi. Vztahy jsou symbiotické. Krevety a poustevníčci hledají v korálech potravu. Po západu slunce se objevují drobné krevetky, ropušnice, lilijice a perutýni. Měkké korály tvoří kolonie polypů. Jejich pohyb je neúnavný. S prvními slunečními paprsky se objevuje pilníkotrn a plž modrý drak. Měchýřkový korál je jedovatý, ale krabi v něm žijící jsou proti jedu imunní. Ryba klaun obývá se svou rodinou sasanku. Rostlinu chrání před predátory. Sasanky poskytují domov i krevetkám, které zbavují různé živočichy parazitů. Korálový útes je choulostivý ekosystém. Kvůli změnám kvality vody trpí korály takzvaným bělením. Mořské okurky hledají mezi korály potravu. V ústním otvoru mají chapadla. Paropušnice ďábelská dokáže kráčet po mořském dně a ráda se zavrtává do písku. Klimatické změny korály zabíjejí. Kněžíci jsou agresivní a teritoriální ryby. Mořští červi, mnohoštětinatci, patří k nejrozšířenějším živočichům na korálových útesech. Chrochtal hledá úkryt v korálech. Je to drobná rybka. Murény na sobě mají živočichy, které je zbavují parazitů. Klidně vlezou muréně i do tlamy. Párek jehel je naštvaný na perutýna, který se rozhodl zabrat jim domov. Pruhouni žijí ve mělkých vodách v hejnech a dolují tunely. Murény jávské jsou veliké, ale mírumilovné. Ještěrohlavci platí za nenasytné predátory. Korály jsou jako ostrůvky nebo oázy, jejichž obyvatelé se navzájem tolerují. Díky změnám klimatu by mohly korály do konce 21. století vyhynout. Britský dokumentární seriál (2024)