Neobyčejní obyvatelé oceánů (1)

Epizody

Neobyčejní obyvatelé oceánů - Série 1

S1E5

Neobyčejní obyvatelé oceánů (5)

, Prima ZOOM, 61 minut

Neobyčejní obyvatelé oceánů (5)

Skalnatá podmořská krajina je plná jeskyní, grot a chodeb. Před proudy se v nich skrývají choulostiví tvorové. Pár hlaváčovců bydlí v malé prohlubni. Rozedranec se pohybuje mezi skalisky těžkopádně. Sploštělec je ryba splývající s mořským dnem. Z písku často čouhá jen jeho tlama a oči. Mělčí kamenité vody jsou často domovem pestré palety korýšů. Ve škvírách hledá korýše a malé rybky štětičkovec. Muréna leopardí není agresivní. Během dne se skrývá ve štěrbinách. Na skaliscích se často vyskytují různé ježovky. Kolem nich se ukrývají docela směšné malé rybky, havýši. Připomínají krabice. Písčiny ovládají hvězdice. Obtížnému skalnatému terénu se velmi dobře přizpůsobili humři. Letuchy mají krásně vějířovité ploutve. Ropušnice se maskuje jako kámen. Je smrtonosným predátorem, i když působí neohrabaně. Sépie obecná se nejraději ukrývá v bezpečí skalisek. Vypadá jako z jiné planety. Ve škvíře žije i strašek, který se před nepřáteli schovávat nemusí. Je však líný a za potravou vylézá jen zřídka. Muréna jávská je obr, může dosahovat délky až 3 m. Do podmořské jeskyně pronikají malým otvorem sluneční paprsky. Žije zde mnoho druhů, například trubkotlamky, chrochtalové, očaři a lampovníci. O skalnaté obydlí se někdy dělí překvapivě muréna s kanicem. Lilijice využívají mořské proudy k pohybu, když hledají místo, na které by se přichytily. Netopýrník shání ve skalách čističe, kteří by ho zbavili obtížných parazitů. Ostenec běloskvrnný je nepřehlédnutelný. Při ohrožení se vmáčkne do skalní škvíry, kde se přichytí. Mořský útes vzbuzuje úžas a působí neotřesitelně. Biodiverzitu však ohrožuje lidská činnost, například lodní doprava nebo průmyslový rybolov. Britský dokumentární seriál (2024)

Dostupné za 1 den

S1E6

Neobyčejní obyvatelé oceánů (6)

, Prima ZOOM, 65 minut

Neobyčejní obyvatelé oceánů (6)

Některé vlastnosti nejpodivuhodnějších mořských druhů, jejich zbarvení a tvary z nich činí umělecká díla nebo tvory pocházející z jiné planety. Jasně rudý mlž, zejovka, napodobuje elektrické záblesky připomínající diskotéku. Paropušnice hrbolatá splývá s okolím podobně jako rozedranec pestrý. Největší žijící mlž, zéva obrovská, může měřit až 1,5 m. Hvězdnatky putují po mořském dně za sebou jako vagóny vláčku. Krevety a garnáti se ukrývají na korálu. Malá jehla má stejně jako bodloci na hlavě protažené trubkovité zakončení. Z otvoru na mořském dně vyčnívá hlava murény nosaté. Samci jsou modří a samice žluté. Některé krevetky mají nos ve tvaru kachního zobáku. Čistí sasanky, v nichž žijí. Klunatky plavou hlavou dolů a žijí ve skupinách. Rozedranec proužkovaný vypadá jako trs trávy. Paropušnice ďábelská připomíná rostlinu, část skaliska nebo korál. Vějířník třásnitý udivuje tvarem těla podobným lilijicím nebo korálům. Strašek má citlivé oči, vidí i ultrafialové světlo. Na písčitém dně lze spatřit pakambalu. Tato ryba leží na pravém boku a má šikmou tlamičku. Hlaváči jsou velmi zvídaví. Však na to také mají veliké oči. Sumýši se válí na dně a v případě napadení dokážou vyvrhnout své orgány na nepřítele. Medúza se přisává ke dnu, živí se hlavně zooplanktonem. Někteří různonožci jsou průhlední a téměř neviditelní. Krab si na hřbet umístil žlutou houbu, aby byl lépe maskovaný. Jiný krab vypadá zase jako rostlina. S rostlinami udržují symbiózu i klauni a krevety. Sploštělec se nervózně zahrabává do písku, kde číhá na svou kořist. Mezi větvemi rohovitky se pohybují drobní živočichové, jako jsou koníčci s chápavým ocasem. Chobotnice dokáží měnit barvu, tvar i vzhled. Jsou navíc velmi inteligentní. Různé techniky lovu nebo napodobování okolí jsou pro mnoho zvláštních tvorů a jejich přežití zcela klíčové. Britský dokumentární seriál (2024)

O pořadu

Hluboko pod mořskou hladinou se vyvíjí život v nepředstavitelné rozmanitosti. Žijí zde živočichové velcí i malí, vzácní i prazvláštní, pestří i zamaskovaní, křehcí i jedovatí. Každý z nich je zároveň lovcem i kořistí. Moře a oceány tvoří více než 70 % povrchu Země. Jedineční živočichové se přizpůsobili svému prostředí. Chobotnice se zrovna zmocnila dvou lastur a odnáší si je pryč, chapadla používá jako nožky a rychle cupitá. Použije je jako skrýš. Mořský koník nemá žaludek, přesto stále požírá malé živočichy. Trnuchy hledají kořist filtrací písku. Korálový útes je domovem velkého množství živočichů i rostlin. Schovávají se zde sépie, které dokážou změnit zbarvení. Smrtonosní rozedranci vypadají jako kusy korálu. Na noc se zahrabává do písku dravý červ, který zde číhá na kořist. V noci vylézají hledat potravu drobné larvy a korýši. Sami bývají kořistí vyšších predátorů. Vřeténky v noci hledají vhodné protějšky pro intimní hrátky. Nejnehostinějším prostředím mořského světa je skalnatý útes. Tloušťovky se vyskytují jen u Kapverd. Tyto ryby se pohybují v menších hejnech. Žije zde i krab, který vzhledem připomíná pavouka. Poblíž ježovek žijí krevety. Ve štěrbinách se ukrývají murény. Z úkrytu pozoruje okolí i strašek. Má dvě nezávislé oči, každé se třemi zornicemi. Vějířníka unáší mořský proud. Nahožábří jsou pestrobarevní plži, kteří připomínají smažená vejce. Někde je dno pokryto vegetací, mořskou trávou. Probíhá zde právě dlouhý souboj krabů. Odranec čeká bez hnutí celé hodiny na kořist. Kolem kráčí jedovaté sépie a chobotnice. Dokázaly by svým jedem zabít i člověka. K nejjedovatějším živočichům patří i vlnožil, mořský had. Je to však zároveň i mírumilovný tvor. Vraky lodí v hlubinách jsou domovem mnoha mořských druhů, plotosů, rozedranců, gavúnů, perutýnů, murén a dalších. Živočichové se zde musejí vyrovnat i s negativními zásahy lidí. Globální oteplování a znečištění je zabíjí.