Tajné společnosti: Ve stínech - S01E01

Epizody

Tajné společnosti: Ve stínech - Série 1

S1E3

Tajné společnosti: Ve stínech - S01E03

, Prima ZOOM, 61 minut

Tajné společnosti: Ve stínech - S01E03

Americká Yaleova univerzita má tajnou studentskou společnost, která existuje už 190 let – Skull and Bones. Jsou do ní přijímáni ti nejlepší a nejschopnější studenti. Členství skýtá příslib velmi slibné kariéry. Své členy si spolek vybírá, jde o muže a musí patřit mezi elitu. Samotná univerzita byla založena v New Havenu v Connecticutu v roce 1701. Jde o velmi prestižní instituci, bývá přijímáno pouze 5% ze všech uchazečů. Kromě Skull and Bones existují na této škole i další spolky, žádný z nich však není známější. Spekuluje se o napojení na svobodné zednáře. Společnost Skull and Bones byla založena v roce 1832. Jedním ze zakladatelů byl i zakladatel americké Republikánské strany. Členové společnosti se pravidelně scházejí a debatují spolu v budově zvané Hrobka. Budova stojí mimo univerzitní kampus. Peníze společnost získává od úspěšných bývalých členů. V roce 1876 se do Hrobky vloupala skupina Pilník a dráp. Uvnitř našli, mimo jiné, i opravdovou lidskou lebku. V roce 1989 potomek apačského náčelníka tvrdil, že někdo ukradl lebku jeho pradědečka. Obvinil Prescotta Bushe, otce prezidenta George Bushe. Obvinění nakonec vyšumělo do ztracena. Bývalí členové, patriarchové, určují, jakým směrem se bude ubírat budoucnost organizace Skull and Bones. Noví členové musejí zaplatit vstupní poplatek 15 tisíc dolarů, ale tato investice se jim vyplatí. Mohou se pak kdykoliv setkat s vlivnými bývalými členy, šéfy firem, soudci i vrcholnými politiky. Dvakrát ročně se patriarchové scházejí, aby projednali důležité záležitosti i chod organizace. V roce 1991 bylo do Skull and Bones přijato několik žen. Patriarchové s tím nesouhlasili, ale nové hlasování umožnilo ženám zůstat. Organizace se potýká i s nepříjemnými skutečnostmi. Banka Brown Brothers Harriman, která spolek financuje, v minulosti zajišťovala i financování nacistů. Byla nastolena i otázka možného propojení s nechvalně známými ilumináty.

Dostupné za 1 den

S1E4

Tajné společnosti: Ve stínech - S01E04

, Prima ZOOM, 50 minut

Tajné společnosti: Ve stínech - S01E04

Společnost Le Cercle fungovala od 50. let 20. století. Jednalo se o neokonzervativní uskupení politických šedých eminencí. Jaltská konference utvořila po 2. světové válce nové uspořádání světa a začala studená válka. V roce 1945 vznikla OSN. První setkání členů Le Cercle v roce 1953 bylo ve znamení snahy o zajištění neoficiálního politického vyjednávání mezi Francií a Německem. Vlády těchto zemí se neměly nic dozvědět. V roce 1957 podepsala Francie a Německo, spolu s dalšími státy, Římské smlouvy, jednalo se v podstatě o zakladatelskou smlouvu EHS. Le Cercle vnímal potřebu omezit vliv USA a Británie na Evropu. Členství Británie v EHS bylo odmítáno až do roku 1973. Koncem 60. let se do činnosti organizace začali zapojovat i Američané a Britové. V roce 1972 byli přijati i členové z Jižní Afriky. Organizace chtěla podpořit režim apartheidu. V 80. letech se počet členů rozrostl na více než 80. Sověti expandovali a Le Cercle plánoval reakci. V 70. letech se k moci dostávaly evropské i americké levicové strany, takže se organizace snažila dosadit pravicové konzervativní politiky – například Reagana a Thatcherovou. V arabských zemích došlo k revoluci, což pro Západ znamenalo ztrátu spojenectví s Íránem. Následovala invaze SSSR do Afghánistánu. Schůzky Le Cercle se následně zúčastnil saudský princ. Organizace šířila do světa propagandu prostřednictvím rádiových vln. Vznikla stanice Hlas Ameriky. V 80. letech se stala cílem sovětské expanze Afrika. Le Cercle pomáhal podporovat protikomunistické rebelské skupiny. Aktivoval také svoji síť pro šíření protikomunistické propagandy v evropských zemích východního bloku. Je otázka, jaký vliv měla organizace na pád komunismu v 80. letech 20. století. Následně se organizace začala soustředit na boj se škodlivým mezinárodním terorismem.

O pořadu

Řád templářů vznikl v 11. století, kdy vrcholil rozkol mezi východní církví a západní církví. Turci v té době napadali křesťany putující do Svaté země. V roce 1095 vyhlásil papež válku proti nepřátelům církve. V roce 1099 byl Jeruzalém ještě v rukou křižáků. Řád templářů začal střežit poutní cesty. Vznik řádu se datuje do roku 1119, zakladatelem byl Hugues de Payens. Řád sídlil přímo na Chrámové hoře. Templáři na tom místě prováděli vykopávky a kolují pověsti o tom, že nalezli Archu úmluvy. Řád měl velmi přísně stanovenou hierarchii a pravidla. Členové nosili bílé tuniky s červeným křížem. V roce 1139 se řád stal nadnárodní silou, která se zodpovídala jen papeži. Templáři přijímali mnoho cenných darů od vlivných lidí, kteří tak chtěli vykoupit své hříchy. Řád extrémně bohatl, vlastnil nemovitosti, pozemky a provozoval dokonce banky. V té době se Saladinovi podařilo sjednotit islámské národy. Saladin chtěl dobýt Jeruzalém, ale templářům se podařilo město zpočátku ubránit. To ještě více posílilo jejich mýtickou pověst. Templáři získali i nepravděpodobného spojence ze Středního východu – asasíny. Ti chtěli vyvraždit všechny sunnity. Společným nepřítelem byl Saladin. V roce 1187 došlo k rozhodující bitvě, křižáci byli poraženi a Saladin dobyl Jeruzalém. Přeživší templáři uprchli a papež vyhlásil třetí křížovou výpravu. Dobýt Jeruzalém zpět se však nepodařilo. V roce 1291 ztratili templáři smysl své existence. Král Filip Sličný potřeboval nutně peníze, tak zahájil genocidu Židů a později se zaměřil i na bohaté templáře. Byli pronásledováni, vězněni a mučeni. Papež, pod vlivem krále Filipa, nařídil zatýkat templáře po celé Evropě. Byl zabavován majetek a pozemky. V roce 1312 papež řád zcela zrušil. Podle legend bojovali templáři v utajení i nadále. Tradují se i pověsti o tajemném pokladu, který by se mohl nacházet na ostrově Oak. Templáři se měli propojit s portugalskou monarchií a také se svobodnými zednáři.