cs
Vesmír objevů - S01E05
Jaderná energie má zmírnit dopady nárůstu skleníkových plynů. Kolem roku 2050 poroste teplota asi o 1,5 stupňů, do roku 2010 asi o 3 stupně. Tyto změny se zdají nezvratné. Hladiny oceánů mají vzrůst asi o 50 centimetrů. Dalším problémem je i okyselování oceánů. Naplňují se momentálně ty nejhorší scénáře. Je potřeba omezit fosilní paliva a skleníkové plyny. Znečišťování ovzduší má přímý dopad na obyvatele, například statisíce nemocných v Indii a miliony trpících astmatem. Většina modelů klimatu počítá s vymíráním druhů asi o 10 procent do konce století, a to jen vlivem nárůstu teploty. Nepočítá to však s dalšími vlivy - například odlesňování - a kaskádami vlivů, kdy vymřou další závislé druhy. Zvyšování teploty také sníží úrodnost o několik procent, v Africe bude stále větší nedostatek vody. V Austrálii je také špatné hospodaření s vodou. Do roku 2050 má být na Zemi asi 10 miliard obyvatel, takže je potřeba řešit zemědělství a zvýšení produkce potravin, nejen zdroje energie. Jaderné technologie mohou dekarbonizovat celá průmyslová odvětví za využití malého množství energie a místa. Nahradit se musí nejen uhlí, ale také ropa. Malé reaktory lze umístit kamkoli, na rozdíl od obnovitelných zdrojů - soláry, geotermální, vodní - takže je nutné náročně vybudovat přenosovou síť. Navíc jaderné reaktory mohou pracovat na vyšší teplotě, což je důležité pro průmyslové procesy. Jaderná energie zajišťuje kompaktní systém, který dokáže využít existující infrastrukturu. Dodavatelé jaderné technologie mají dobrý odbyt - včetně Ruska, Kanady nebo Jižní Koreje. Například v Koreji je většina obyvatel pro jadernou energii. Německo utratilo statisíce miliard eur za přechod na obnovitelné zdroje, ale zároveň vůbec nesnížilo emise, naopak kvůli zavržení jaderné energie emise mírně stoupají. Rozvojové země zavádějí jadernou energii daleko rychleji než některé rozvinuté. Bezpečnost jaderných reaktorů je dnes také mnohem lepší, je důležité kontrolovat výrobní proces. Novým posunem je recyklace jaderného odpadu na nové zdroje energie. Palivové tyče se promění na elektrolyt, proženou se elektřinou a pak se z nich mohou vytvářet nové zdroje energie. Štěpný odpad pak má poločas rozpadu jen třicet let. Vědec z Austrálie říká, že politici poslouchají vědce čím dál míň, ale odborníci se prý musí snažit být slyšet. Vzhledem k vývoji klimatických změn prý není jiná cesta, tuto technologii opravdu Země potřebuje. Jadernou energii je nutno oddělit od debaty ohledně jaderných zbraní. Lidé stále mají předsudky, ale některé země jsou tahouny ve vývoji - Británie nebo Finsko - jaderná energie neznamená opuštění ekologických snah. Na rozdíl od jaderné energie se vodík obtížně převáží. Nemohl by stávající energie nahradit zcela, jen je ho možné přidat ke spektru využívaných zdrojů. V současnosti se zkoumá využití fúzní technologie - plazmatické elektrárny možná budou existovat již po roce 2040.
Více informacíEpizody
Vesmír objevů - Série 2Vesmír objevů - S02E01
Skrytá nebezpečí klimatických změn. Dok. seriál, Austr. (2020). Vydejte se na poutavou cestu vědou, vesmírem a technologiemi, během níž odhalujte převratné objevy minulosti i odvážné vize budoucnosti...
Vesmír objevů - S02E02
Vesmír objevů - S02E02
AI neboli umělá inteligence poslední dobou zasáhla do mnoha odvětví. Na jedné straně může být velkou pomocí, ale na straně druhé přetrvává obava, že by také mohla způsobit hodně zlého, protože pokud nebude regulována lidmi, mohla by se v budoucnu vymknout kontrole.
O pořadu
Jaderná energie má zmírnit dopady nárůstu skleníkových plynů. Kolem roku 2050 poroste teplota asi o 1,5 stupňů, do roku 2010 asi o 3 stupně. Tyto změny se zdají nezvratné. Hladiny oceánů mají vzrůst asi o 50 centimetrů. Dalším problémem je i okyselování oceánů. Naplňují se momentálně ty nejhorší scénáře. Je potřeba omezit fosilní paliva a skleníkové plyny. Znečišťování ovzduší má přímý dopad na obyvatele, například statisíce nemocných v Indii a miliony trpících astmatem. Většina modelů klimatu počítá s vymíráním druhů asi o 10 procent do konce století, a to jen vlivem nárůstu teploty. Nepočítá to však s dalšími vlivy - například odlesňování - a kaskádami vlivů, kdy vymřou další závislé druhy. Zvyšování teploty také sníží úrodnost o několik procent, v Africe bude stále větší nedostatek vody. V Austrálii je také špatné hospodaření s vodou. Do roku 2050 má být na Zemi asi 10 miliard obyvatel, takže je potřeba řešit zemědělství a zvýšení produkce potravin, nejen zdroje energie. Jaderné technologie mohou dekarbonizovat celá průmyslová odvětví za využití malého množství energie a místa. Nahradit se musí nejen uhlí, ale také ropa. Malé reaktory lze umístit kamkoli, na rozdíl od obnovitelných zdrojů - soláry, geotermální, vodní - takže je nutné náročně vybudovat přenosovou síť. Navíc jaderné reaktory mohou pracovat na vyšší teplotě, což je důležité pro průmyslové procesy. Jaderná energie zajišťuje kompaktní systém, který dokáže využít existující infrastrukturu. Dodavatelé jaderné technologie mají dobrý odbyt - včetně Ruska, Kanady nebo Jižní Koreje. Například v Koreji je většina obyvatel pro jadernou energii. Německo utratilo statisíce miliard eur za přechod na obnovitelné zdroje, ale zároveň vůbec nesnížilo emise, naopak kvůli zavržení jaderné energie emise mírně stoupají. Rozvojové země zavádějí jadernou energii daleko rychleji než některé rozvinuté. Bezpečnost jaderných reaktorů je dnes také mnohem lepší, je důležité kontrolovat výrobní proces. Novým posunem je recyklace jaderného odpadu na nové zdroje energie. Palivové tyče se promění na elektrolyt, proženou se elektřinou a pak se z nich mohou vytvářet nové zdroje energie. Štěpný odpad pak má poločas rozpadu jen třicet let. Vědec z Austrálie říká, že politici poslouchají vědce čím dál míň, ale odborníci se prý musí snažit být slyšet. Vzhledem k vývoji klimatických změn prý není jiná cesta, tuto technologii opravdu Země potřebuje. Jadernou energii je nutno oddělit od debaty ohledně jaderných zbraní. Lidé stále mají předsudky, ale některé země jsou tahouny ve vývoji - Británie nebo Finsko - jaderná energie neznamená opuštění ekologických snah. Na rozdíl od jaderné energie se vodík obtížně převáží. Nemohl by stávající energie nahradit zcela, jen je ho možné přidat ke spektru využívaných zdrojů. V současnosti se zkoumá využití fúzní technologie - plazmatické elektrárny možná budou existovat již po roce 2040.