sk
V noře sýčka králičího
Na kolumbijské plošině v severozápadní části USA zaniklo již 87 procent typických křovinatých stepí. Jednou z posledních je Umatilla, bývalé skladiště chemických zbraní v Oregonu. Část areálu bude přírodní rezervací pod správou indiánské rezervace Umatilla. Zjara se sem vrací zahnízdit sýček králičí západní. Ředitel Světové organizace na ochranu sov David Johnson se sýčkům věnuje již 40 let. V Umatille jim zhotovil umělé nory. Sýček je jediný dravý pták na světě, který hnízdí pod zemí. Vybírá si nory opuštěné jezevci nebo psouny. Nora má tři metry dlouhou chodbu, za níž leží hnízdní komora. Je metr pod zemí. Na začátku byly v Umatille tři nebo čtyři páry a populace je i dnes zranitelná. Sýček je 25 cm velký a je aktivní ve dne i v noci. Hodně času věnuje vyhlížení nebezpečí, které mu hrozí od motáka pilicha, káně rudoocasé, kojota a krkavce. V dubnu přilétají nejdříve samci, vyberou noru a teritorium, které brání. Vybírá si partnerku na celý život. Samice se stará o vejce a samec i po vylíhnutí mláďat loví sám. Sýček má výborný zrak a sluch a jeho potravou je hmyzu a drobní hlodavci. Za noc uloví až 50 kusů hmyzu. Po šesti týdnech mladí sýčkové opouštějí noru a koncem léta se pokoušejí létat. Během dvou týdnů jsou už dokonalými letci. Sami loví s rodiči a na podzim všichni odlétají. Samičky migrují do tepla do Kalifornie, samci na sever do státu Washington, aby se na jaře mohli rychle vrátit. David Johnson je s kolegy kroužkuje už deset let a vede o všech párech dokumentaci. V poslední úspěšné sezóně v Umatille zahnízdilo 102 párů a vylíhlo se 499 mladých.
Viac informáciíO programe
Na kolumbijské plošině v severozápadní části USA zaniklo již 87 procent typických křovinatých stepí. Jednou z posledních je Umatilla, bývalé skladiště chemických zbraní v Oregonu. Část areálu bude přírodní rezervací pod správou indiánské rezervace Umatilla. Zjara se sem vrací zahnízdit sýček králičí západní. Ředitel Světové organizace na ochranu sov David Johnson se sýčkům věnuje již 40 let. V Umatille jim zhotovil umělé nory. Sýček je jediný dravý pták na světě, který hnízdí pod zemí. Vybírá si nory opuštěné jezevci nebo psouny. Nora má tři metry dlouhou chodbu, za níž leží hnízdní komora. Je metr pod zemí. Na začátku byly v Umatille tři nebo čtyři páry a populace je i dnes zranitelná. Sýček je 25 cm velký a je aktivní ve dne i v noci. Hodně času věnuje vyhlížení nebezpečí, které mu hrozí od motáka pilicha, káně rudoocasé, kojota a krkavce. V dubnu přilétají nejdříve samci, vyberou noru a teritorium, které brání. Vybírá si partnerku na celý život. Samice se stará o vejce a samec i po vylíhnutí mláďat loví sám. Sýček má výborný zrak a sluch a jeho potravou je hmyzu a drobní hlodavci. Za noc uloví až 50 kusů hmyzu. Po šesti týdnech mladí sýčkové opouštějí noru a koncem léta se pokoušejí létat. Během dvou týdnů jsou už dokonalými letci. Sami loví s rodiči a na podzim všichni odlétají. Samičky migrují do tepla do Kalifornie, samci na sever do státu Washington, aby se na jaře mohli rychle vrátit. David Johnson je s kolegy kroužkuje už deset let a vede o všech párech dokumentaci. V poslední úspěšné sezóně v Umatille zahnízdilo 102 párů a vylíhlo se 499 mladých.