Proroctví Mayů: Pád říše
Míříme do Střední Ameriky a vracíme se časem do období cca 1200–1000 př. n. l. Kočovní Mayové se usídlili kolem bažin v srdci tropického pralesa. Tito sběrači a lovci museli vyřešit nedostatek vody, tu museli během dešťů nějak zachytit a uchovat pro období sucha. Míříme do ruin města Calakmul, to oživuje počítačová simulace. Tvoří ho 6750+ staveb, dominuje 45metrová pyramida. Díky lidaru džungle mizí, detekuje terénní nerovnosti. Je to jakýsi 3D rentgen oblasti. Pokračujeme do města Naachtun, kde bývalo přes 200 000 obyvatel. 95 % Mayů byli rolníci, jsou zde patrné terasy a vyvýšená pole. Tehdejší dynastie měla ve znaku netopýry. Měli kamenné nástroje, neměli kola, tažná zvířata. Výživu zajišťovala trojice kukuřice, fazole, tykve. Používali také vypalování, měli celkově udržitelný systém. Pozorováním hvězd se dokonale orientovali v roce, měli tak zemědělský kalendář atd. Ve městě Tikal sledujeme důmyslný systém nádrží na dešťovou vodu. Kromě samotného deště do nádrží stékala voda ze staveb a náměstí. Také si jednotlivé rodiny stavěly malé podzemní nádrže. Ty vyhloubili a stěny utěsnili vápnem. Zlatý věk zažila Mayská říše v období 700–900, ve 40 městech žilo asi 10 milionů lidí. Ta však netvořila jedno velké království, města soupeřila a válčila. To bylo možné jen v době, kdy nebyli muži třeba na polích. Dalším tématem je vápno a jeho velké využití. K jeho výrobě potřebovali obrovské množství dřeva, a tak ve velkém likvidovali okolní lesy. Na dřevě se také každodenně vařilo. Kolem 8. století vymýtili 60–70% lesa, důsledkem byla ztráta vody a změna vzdušné vlhkosti. To mohlo způsobit nebývalé období sucha. Dr. Cook z NASA modeluje klima v éře Mayů, jejich odlesňování skutečně způsobilo několik nežádoucích efektů a celkovou změnu klimatu. Srážek ubylo o 5–15%, to bylo dlouhodobě neudržitelné. Nedostatek vody, kukuřice, paliva atd. Elita stavěla další a další budovy, aby uspokojili bohy, ale tím situaci jen zhoršili. Nepomohly ani stupňující se rituály s lidskými oběťmi. Nakonec se hladovějící společnost vzbouřila, elity padly a lidé města opustili. Bylo to kolem roku 900. Vzorky z Tikalu také odhalují, že nádrže na vodu byly kontaminované nebezpečnými řasami, také rtutí zřejmě z pigmentu ruměnky, kterým natírali pyramidy. V závěru se hovoří o tom, kam až Mayové došli, kde byla nalezena např. keramika apod. Mayové tedy nezmizeli, starý společensko-politický systém se transformoval. Mayové, tedy jejich potomci, jsou stále zde. Prophétie Maya: la Chute d’un Empire.
Viac informáciíO programe
Míříme do Střední Ameriky a vracíme se časem do období cca 1200–1000 př. n. l. Kočovní Mayové se usídlili kolem bažin v srdci tropického pralesa. Tito sběrači a lovci museli vyřešit nedostatek vody, tu museli během dešťů nějak zachytit a uchovat pro období sucha. Míříme do ruin města Calakmul, to oživuje počítačová simulace. Tvoří ho 6750+ staveb, dominuje 45metrová pyramida. Díky lidaru džungle mizí, detekuje terénní nerovnosti. Je to jakýsi 3D rentgen oblasti. Pokračujeme do města Naachtun, kde bývalo přes 200 000 obyvatel. 95 % Mayů byli rolníci, jsou zde patrné terasy a vyvýšená pole. Tehdejší dynastie měla ve znaku netopýry. Měli kamenné nástroje, neměli kola, tažná zvířata. Výživu zajišťovala trojice kukuřice, fazole, tykve. Používali také vypalování, měli celkově udržitelný systém. Pozorováním hvězd se dokonale orientovali v roce, měli tak zemědělský kalendář atd. Ve městě Tikal sledujeme důmyslný systém nádrží na dešťovou vodu. Kromě samotného deště do nádrží stékala voda ze staveb a náměstí. Také si jednotlivé rodiny stavěly malé podzemní nádrže. Ty vyhloubili a stěny utěsnili vápnem. Zlatý věk zažila Mayská říše v období 700–900, ve 40 městech žilo asi 10 milionů lidí. Ta však netvořila jedno velké království, města soupeřila a válčila. To bylo možné jen v době, kdy nebyli muži třeba na polích. Dalším tématem je vápno a jeho velké využití. K jeho výrobě potřebovali obrovské množství dřeva, a tak ve velkém likvidovali okolní lesy. Na dřevě se také každodenně vařilo. Kolem 8. století vymýtili 60–70% lesa, důsledkem byla ztráta vody a změna vzdušné vlhkosti. To mohlo způsobit nebývalé období sucha. Dr. Cook z NASA modeluje klima v éře Mayů, jejich odlesňování skutečně způsobilo několik nežádoucích efektů a celkovou změnu klimatu. Srážek ubylo o 5–15%, to bylo dlouhodobě neudržitelné. Nedostatek vody, kukuřice, paliva atd. Elita stavěla další a další budovy, aby uspokojili bohy, ale tím situaci jen zhoršili. Nepomohly ani stupňující se rituály s lidskými oběťmi. Nakonec se hladovějící společnost vzbouřila, elity padly a lidé města opustili. Bylo to kolem roku 900. Vzorky z Tikalu také odhalují, že nádrže na vodu byly kontaminované nebezpečnými řasami, také rtutí zřejmě z pigmentu ruměnky, kterým natírali pyramidy. V závěru se hovoří o tom, kam až Mayové došli, kde byla nalezena např. keramika apod. Mayové tedy nezmizeli, starý společensko-politický systém se transformoval. Mayové, tedy jejich potomci, jsou stále zde. Prophétie Maya: la Chute d’un Empire.