es
Jižní Pacifik (2)
Jeden oceán, 20.000 ostrovů, čtvrtina světových zásob vody – jižní Pacifik. Osamělé ostrovy jsou zrozené sopečnou činností, jejich izolovanost umožnila vznik prapodivných tvorů a rostlin. O ostrovy se tříští jedny z největších vlna na světě. Bouře projdou trasu 4.500 km, než vlny narazí na mělčiny. Lidští kolonizátoři přišli také po moři a jízda na vlnách je zde tradicí více než 1 500 let. Tichý oceán je 16 000 km široký a jen méně než 1 % této plochy tvoří souš. Nejznámější jsou Havajské ostrovy, 2 000 km severně od rovníku. Většina ostrovů leží v teplých vodách, cestou k jihu se ostrovy mění – Nový Zéland nemá tropické podnebí, ale mírné. Studené proudy kolem Nového Zélandu s sebou přinesou i ledovce, které sem osm měsíců unáší proud z Antarktidy. V místě setkání teplého Pacifiku s proudy z Antarktidy leží MacQuarieův ostrov. Jde o jedinou pevninu, na kterou tučňáci za svůj život vstoupí. Oceánský proud odsud míří na západ k Severní Americe a dál na sever. O 13 000 km dál dosáhne studený proud rovníku a narazí na Galapágy. Voda se ohřála, ale je stále chladná a plná živin. Jen díky tomu zde mohou žít lachtani a tučňáci galapážští. V letech, kdy se objeví El Nino a mořský proud se obrátí a vystřídá studenou vodu teplá, se rybí populace zmenší a tučňáci i lachtani hladoví. Některé ostrovy jsou zcela odlehlé a jedním z nich je i ostrov Metoma, kde žijí krabi palmoví. Největší z nich mohou vážit až 4 kg s rozpětím nohou mají až 1 metr. I když v Pacifiku nejsou nijak ojedinělí, pouze na těchto opuštěných ostrovech se vyskytují v hojných počtech a velkých rozměrech. Možným důvodem je jistě izolace, protože na jiných ostrovech jejich místo v ekosystému zaujímají střední savci, kteří zde však nežijí. Havajské ostrovy jsou nejizolovanějším souostrovím na světě a spousta druhů zvířat a rostlin se sem dostala právě pomocí cyklónů. Bouře přinesla na ostrov i předky octomilky, ze kterých se vyvinuly spousty jejich variant. Na ostrově Pentecost provádí muži a chlapci rituál, při kterém vylezou na vysokou věž z klád, na kotník si uváží liánu a po hlavě skočí dolů. Tímto rituálem oslavují úrodu a předpovídají, jaká bude úroda příští rok podle toho, jak nízko nad zemí se skákající muži zastaví. Historie lidského osídlení je na ostrovech kratší než 2 000 let, ale do konce 12. století dokázali lidé kolonizovat všechny obyvatelné ostrovy. Oceán je hlavním symbolem jejich kultury – na Banksových ostrovech ženy pomocí úderů a pohybů těly do hladiny moře vytváří hudbu. Na Západní Samoe se jen jednu noc v roce objevují v mělkých vodách červi jménem palo.
más informaciónSobre el evento
Jeden oceán, 20.000 ostrovů, čtvrtina světových zásob vody – jižní Pacifik. Osamělé ostrovy jsou zrozené sopečnou činností, jejich izolovanost umožnila vznik prapodivných tvorů a rostlin. O ostrovy se tříští jedny z největších vlna na světě. Bouře projdou trasu 4.500 km, než vlny narazí na mělčiny. Lidští kolonizátoři přišli také po moři a jízda na vlnách je zde tradicí více než 1 500 let. Tichý oceán je 16 000 km široký a jen méně než 1 % této plochy tvoří souš. Nejznámější jsou Havajské ostrovy, 2 000 km severně od rovníku. Většina ostrovů leží v teplých vodách, cestou k jihu se ostrovy mění – Nový Zéland nemá tropické podnebí, ale mírné. Studené proudy kolem Nového Zélandu s sebou přinesou i ledovce, které sem osm měsíců unáší proud z Antarktidy. V místě setkání teplého Pacifiku s proudy z Antarktidy leží MacQuarieův ostrov. Jde o jedinou pevninu, na kterou tučňáci za svůj život vstoupí. Oceánský proud odsud míří na západ k Severní Americe a dál na sever. O 13 000 km dál dosáhne studený proud rovníku a narazí na Galapágy. Voda se ohřála, ale je stále chladná a plná živin. Jen díky tomu zde mohou žít lachtani a tučňáci galapážští. V letech, kdy se objeví El Nino a mořský proud se obrátí a vystřídá studenou vodu teplá, se rybí populace zmenší a tučňáci i lachtani hladoví. Některé ostrovy jsou zcela odlehlé a jedním z nich je i ostrov Metoma, kde žijí krabi palmoví. Největší z nich mohou vážit až 4 kg s rozpětím nohou mají až 1 metr. I když v Pacifiku nejsou nijak ojedinělí, pouze na těchto opuštěných ostrovech se vyskytují v hojných počtech a velkých rozměrech. Možným důvodem je jistě izolace, protože na jiných ostrovech jejich místo v ekosystému zaujímají střední savci, kteří zde však nežijí. Havajské ostrovy jsou nejizolovanějším souostrovím na světě a spousta druhů zvířat a rostlin se sem dostala právě pomocí cyklónů. Bouře přinesla na ostrov i předky octomilky, ze kterých se vyvinuly spousty jejich variant. Na ostrově Pentecost provádí muži a chlapci rituál, při kterém vylezou na vysokou věž z klád, na kotník si uváží liánu a po hlavě skočí dolů. Tímto rituálem oslavují úrodu a předpovídají, jaká bude úroda příští rok podle toho, jak nízko nad zemí se skákající muži zastaví. Historie lidského osídlení je na ostrovech kratší než 2 000 let, ale do konce 12. století dokázali lidé kolonizovat všechny obyvatelné ostrovy. Oceán je hlavním symbolem jejich kultury – na Banksových ostrovech ženy pomocí úderů a pohybů těly do hladiny moře vytváří hudbu. Na Západní Samoe se jen jednu noc v roce objevují v mělkých vodách červi jménem palo.