Purpurové řeky
Niémans se rozhodne navštívit svého přítele a bývalého kolegu Arnauda Morillona, který žije na venkově a jeho jedinou vášní jsou včely. Vezme s sebou i Camille, ale když dorazí na místo, najdou Arnauda mrtvého. Vypadá to, že ho poštípaly včely a on na to zemřel. Jenže skutečnost je jiná. Patolog zjistil, že zemřel na dýmějový mor, nemoc, která až na pár míst na Madagaskaru, prakticky vymizela. Nevyskytuje se už po staletí. Úly byly nejspíš úmyslně kontaminovány. A koroner přichází se zprávou, že Pasteurův institut právě potvrdil, že před třemi dny také někdo zemřel na mor. Byla to ghanská prostitutka, která pracovala v Paříži. Institut to tají kvůli médiím. Niémans si je jistý, že jeho přítel do Paříže nejezdil a už vůbec ne za prostitutkami. Ale nemůže to být náhoda. V institutu se dozví, že prostitutka nemohla nikoho nakazit. Její komunita jí podřízla hrdlo asi když si všimli, že je nemocná a její tělo pohodili ve vakuovém pytli na nemocničních schodech. V mobilu prostitutky byly nalezeny fotografie s muži a jedním z nich je další člen bývalého Niémansova týmu, Stéphane, a toho později nalezli v jeho bytě mrtvého. Zemřel na plicní formu moru. Ale bakterie, která všechny zabila byla uměle upravena. Ten, kdo to udělal, z původní bakterie udělal jedinečnou zbraň a současné léky na tuto formu nezabírají. Jedná se snad o systematické vraždění Niémansových kolegů? Policisté začnou pátráním po lidech, kterým kdysi Niémansův tým znepříjemnil život a mohli by se nyní mstít. A objevuje se tělo dalšího bývalého kolegy a jeden je zatím nezvěstný. Ten, kdo to dělá, musí být psychopat. Jenže inspekce policejních sborů přišla se zajímavými informacemi. Všichni bývalí Niémansovi kolegové zemřeli jako bohatí muži. Poslední, nezvěstný bývalý kolega, byl nalezen. Tedy jeho tělo, ležící uprostřed lesa a podle policejní zprávy zemřel na mor. Jeho bývalá žena říká, že se s ním rozvedla, protože se náhle začal chovat divně, už to nebyl on. Jako kdyby měl výčitky svědomí, občas plakal a to nebyl jeho styl. Camille se při vyšetřování nakazila morem a moc velkou naději na uzdravení jí lékaři nedávají. Antibiotika mohou konec oddálit, ale vyléčit zřejmě ne. Niémans je zoufalý, ale pokračuje v pátrání a přijde na to, kdo je ten záhadný pachatel. Je to Eric, lékař Pasteurova institutu a syn zločince, kterého zastřelili Niémansovi kolegové při razii a Eric všechno slyšel z úkrytu. Po smrti matky byl umístěn do dětského domova, odkud každý víkend utíkal za otcem, který ho neměl v péči, protože oficiálně nebyl otcem. A to jediné ho drželo při životě, ty víkendy s otcem, o které kvůli policistům přišel. Otec policistům nabízel peníze z bankovní loupeže, ale oni nechtěli. Otce mu zastřelili a peníze sebrali. Eric se týden skrýval ve sklepě mezi krysami pod mrtvolou svého otce a nemohl se dostat ven. Pak vystudoval medicínu a rozhodl se pomstít. A myslel si, že Niémans byl s nimi. Jenže to není pravda. On byl tehdy na misi v Nové Kaledonii a prosí Erica, aby mu dal pro Camille protijed. Eric nechce, ale nakonec souhlasí a Camille se z toho dostane.
Více informacíEpizody
Purpurové řeky
Niémans přijímá v noci naléhavý hovor od vězně jménem Mark Volsnic. Prosí, aby mu pomohl, že prý je kdosi všechny zabije a chce jejich oči. Pak hovor skončí a Niémans se nemůže dovolat zpět. Po nějaké době telefon zvedne naprosto šokovaný dozorce, který našel v cele těžce zraněného Marka a znetvořené tělo jeho spoluvězně Ivana. Niémans volá Camille a oba se do věznice vydávají. Camille je divné, že Niémans se rozdává telefonní čísla těm, které pomohl dostat za mříže, ale Niémansovi to připadá normální. Vyšetřování by se oficiálně měli ujmout kriminalisté a státní zástupce, ale ředitel by raději méně oficiální způsob. A tak na přání ředitele věznice pustí do vyšetřování brutální vraždy Niémans a Camille. Mají na to 48 hodin a pak se případně uvidí. Camille se zlobí, takové vyšetřování je hra s ohněm. Niémans souhlasí, ale také ví, že s vyšetřovací kavalerií přijde omerta a nikdo nepromluví. Toto jim dává trochu času a on ho hodlá využít. Výslech mužů z Markova gangu přináší zajímavou informaci. Mark a Ivan nebyli první napadení. Jejich parťák Luka uhořel v cele před osmi dny, ale ředitel se o tom ani nezmínil. Camille nemůže s Markem v nemocnici mluvit, protože je v umělém spánku, ale potká tam vězeňskou psycholožku. Ta Camille prozradí, že Mark k ní chodil každý den. Byl zmatený, říkal, že vidí oko a že prý je na řadě. Stále říkal, že pro něj přijde Azrael, anděl smrti, který sbírá lidské dučše vytržením jazyka a očí. Od psycholožky se Camille dozví, že Mark Niémanse nenáviděl a nechápe, proč volal zrovna jemu. Camille pátrá na vlastní pěst a zjistí, že je tu nějaké tajemství. Spojí se tedy s poručíkem Kleinertem z německé policie, která tehdy na případu spolupracovala s francouzskou policií. Šéf bezpečnosti ve vězení Frank očividně s vězni spolupracuje. Niémans u něj našel drogy a Camille si všimla spousty peněz, které u sebe měl. Z prodeje drog to být nemůže, ve vězení peníze nekolují, tam se hraje o moc. Ale pervitin ve vězení a peníze u něj doma by mohly mít spojitost. Možná s tím kšeftuje i venku, ale odkud má drogy? Jestli s tím souvisí i Azrael není jisté. Jisté je však je, že Niémans něco skrývá a trápí ho noční můry. Ve vězení kdosi Niémanse napadne a pochroumá mu ruku. Přesto si Niémans myslí, že je to pokrok, vrah začal panikařit. A pak je zavražděn další muž z Markova gangu. Mezi vězni roste napětí. Z Německa přijede poručík Kleinert. Našel muže, který byl u toho, když byl zatčený Markův gang. Tato informace není v žádných spisech. Podle všeho byl Niémans Markův komplic a když se jednotka vrhal na Marka, Niémans ho bránil. Camille zajde do nemocnice a bez vědomí lékařů probudí Marka z umělého spánku. Ten jí poví, že Niémans je úkladný vrah.
Purpurové řeky
Purpurové řeky
Když je školní autobus za záhadných okolností sražen vlakem, Niémans a Camille se pouští do vyšetřování. Brzy před sebou mají celou sérii vražd, jejichž pachatel za sebou zanechává značku pařátu...
O pořadu
Niémans se rozhodne navštívit svého přítele a bývalého kolegu Arnauda Morillona, který žije na venkově a jeho jedinou vášní jsou včely. Vezme s sebou i Camille, ale když dorazí na místo, najdou Arnauda mrtvého. Vypadá to, že ho poštípaly včely a on na to zemřel. Jenže skutečnost je jiná. Patolog zjistil, že zemřel na dýmějový mor, nemoc, která až na pár míst na Madagaskaru, prakticky vymizela. Nevyskytuje se už po staletí. Úly byly nejspíš úmyslně kontaminovány. A koroner přichází se zprávou, že Pasteurův institut právě potvrdil, že před třemi dny také někdo zemřel na mor. Byla to ghanská prostitutka, která pracovala v Paříži. Institut to tají kvůli médiím. Niémans si je jistý, že jeho přítel do Paříže nejezdil a už vůbec ne za prostitutkami. Ale nemůže to být náhoda. V institutu se dozví, že prostitutka nemohla nikoho nakazit. Její komunita jí podřízla hrdlo asi když si všimli, že je nemocná a její tělo pohodili ve vakuovém pytli na nemocničních schodech. V mobilu prostitutky byly nalezeny fotografie s muži a jedním z nich je další člen bývalého Niémansova týmu, Stéphane, a toho později nalezli v jeho bytě mrtvého. Zemřel na plicní formu moru. Ale bakterie, která všechny zabila byla uměle upravena. Ten, kdo to udělal, z původní bakterie udělal jedinečnou zbraň a současné léky na tuto formu nezabírají. Jedná se snad o systematické vraždění Niémansových kolegů? Policisté začnou pátráním po lidech, kterým kdysi Niémansův tým znepříjemnil život a mohli by se nyní mstít. A objevuje se tělo dalšího bývalého kolegy a jeden je zatím nezvěstný. Ten, kdo to dělá, musí být psychopat. Jenže inspekce policejních sborů přišla se zajímavými informacemi. Všichni bývalí Niémansovi kolegové zemřeli jako bohatí muži. Poslední, nezvěstný bývalý kolega, byl nalezen. Tedy jeho tělo, ležící uprostřed lesa a podle policejní zprávy zemřel na mor. Jeho bývalá žena říká, že se s ním rozvedla, protože se náhle začal chovat divně, už to nebyl on. Jako kdyby měl výčitky svědomí, občas plakal a to nebyl jeho styl. Camille se při vyšetřování nakazila morem a moc velkou naději na uzdravení jí lékaři nedávají. Antibiotika mohou konec oddálit, ale vyléčit zřejmě ne. Niémans je zoufalý, ale pokračuje v pátrání a přijde na to, kdo je ten záhadný pachatel. Je to Eric, lékař Pasteurova institutu a syn zločince, kterého zastřelili Niémansovi kolegové při razii a Eric všechno slyšel z úkrytu. Po smrti matky byl umístěn do dětského domova, odkud každý víkend utíkal za otcem, který ho neměl v péči, protože oficiálně nebyl otcem. A to jediné ho drželo při životě, ty víkendy s otcem, o které kvůli policistům přišel. Otec policistům nabízel peníze z bankovní loupeže, ale oni nechtěli. Otce mu zastřelili a peníze sebrali. Eric se týden skrýval ve sklepě mezi krysami pod mrtvolou svého otce a nemohl se dostat ven. Pak vystudoval medicínu a rozhodl se pomstít. A myslel si, že Niémans byl s nimi. Jenže to není pravda. On byl tehdy na misi v Nové Kaledonii a prosí Erica, aby mu dal pro Camille protijed. Eric nechce, ale nakonec souhlasí a Camille se z toho dostane.