Modrá krev - S04E03

Modrá krev - S04E03

ČT2
60 minút
2016
Česko Dokumentárny

Jméno rodu Serényiů, které nesou luhačovické prameny i slavná lokomotiva, už v tomto století nikdo nepoužívá, v historii několika evropských zemí je ale zapsáno zlatým písmem. Čtvrtá řada dokumentárního cyklu o české šlechtě, která hrdě navazuje na kořeny svých slavných předků

Viac informácií

Epizódy

S1E3

Modrá krev - S01E03

, ČT2, 55 minút

Modrá krev - S01E03

Zřejmě nejpopulárnějším českým aristokratickým rodem je dnes rod Schwarzenbergů. A to díky oblíbenému politikovi, bývalému senátorovi, kancléři, exministru zahraničí a kandidátovi na prezidenta republiky, knížeti Karlovi, celým jménem Karel VII. Jan Nepomucký Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas, 12. kníže ze Schwarzenbergu (německy Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Menas Fürst zu Schwarzenberg). 10. prosince roku 1937, v den kdy se Karel narodil, vypálili na rodném hradě Orlíku dvanáct dělostřeleckých salv.(Česká televize)

S1E4

Modrá krev - S01E04

, ČT2, 60 minút

Modrá krev - S01E04

Jeden ze tří biblických králů, kteří se přišli klanět novorozenému Ježíšovi v Betlémě, se jmenoval Kašpar. A podle rodinné legendy to byl právě on, kdo založil významný český rod. Hvězda v erbu Sternbergů je tedy hvězdou betlémskou. A jméno Kašpar se u Sternbergů předává po generace. Sternbergové skutečně patří mezi nejstarší české šlechtické rody a dokonce jsou spřízněni přímo s britskou královnou Alžbětou.(Česká televize)

S1E5

Modrá krev - S01E05

, ČT2, 55 minút

Modrá krev - S01E05

Mezi zástupci starobylého rodu Lobkowiczů dnes najdeme vědce, bankéře, politiky, opata, biskupa i bývalého opraváře televizí. Někteří zůstali v zemi svých předků i za cenu těžkých perzekucí, jiní odešli a dnes se vracejí zpět.Jméno rodu Lobkowiczů zná v naší zemi snad každý. Nese ho obrovské množství památných objektů, najdeme ho v učebnicích literatury, dějepisu, v románech, dokonce i na etiketách piva nebo vína.(Česká televize)

S1E6

Modrá krev - S01E06

, ČT2, 55 minút

Modrá krev - S01E06

První písemná zmínka o rodu je datována rokem 1280. A mezi prapředky patří i královský pár Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna. Jejich potomky jsou ovšem i další významné české aristokratické rody, například Colloredo-Mannsfeldové, Czerninové, Kinští, Kolowrat-Krakowští, Lobkowiczové, Schwarzenbergové a Sternbergové.Původní sídlo hornolužického rodu Nostitzů bylo na hradě Nostitz u Budyšína. Prvním Nostitzem v Čechách byl Hanuš z Nostitz, který se roku 1528 usadil v Praze. Tato rodová větev však nezasáhla významněji do českých dějin a v 18. století vymřela. Potomci Kašpara z Nostitz založili další rodové větve a získali významné postavení a majetek v Čechách.(Česká televize)

S1E7

Modrá krev - S01E07

, ČT2, 55 minút

Modrá krev - S01E07

Rod knížat a hrabat Colloredů se objevuje na historické scéně už před tisícovkou let v Itálii. Mansfeldové ještě o století dříve. Do Čech se Colloredové dostali za třicetileté války a usadili se na panství a zámku v Opočně. Po Vítězném únoru ve století minulém všichni do jednoho tuto zemi opustili. Dnes jsou tady zpět aspoň někteří. Na počátku 11. století získal praprapředek rodu Liobard Colloredo hrad Mels ve Furlandsku. To je poblíž dnešního italského Terstu. Zde později vystavěli hrad Colloredo. Na počátku 13. století se rod rozštěpil do několika větví. Po zavraždění Albrechta z Waldsteina a jeho druhů získali bratři Jeroným a Rudolf Colloredové v roce 1636 panství Opočno zkonfiskované dědicům Adama Trčky z Lípy, zavražděného spolu s Waldsteinem.(Česká televize)

S1E8

Modrá krev - S01E08

, ČT2, 55 minút

Modrá krev - S01E08

Rod Kinských patřil po staletí k nejvýznamnějším aristokratickým rodinám v zemi. Jeho členové se zapsali do našich dějin zlatým písmem jako velcí vlastenci, mecenáši věd a umění i důležitých národních institucí. Historik Josef Pekař o Kinských napsal: “Rod Kinských znal se vždy k národu, z něhož vyšel. Tuto chválu zaslouží Kinští vskutku před mnohými jinými rody panského původu…”(Česká televize)

S2E1

Modrá krev - S02E01

, ČT2, 55 minút

Modrá krev - S02E01

Ctíce předky ctíme sebe. Tak zní rodové heslo Bubnů z Litic a doyenka rodu, paní Eleonora, si celý život přála, aby na něj Bubnové nikdy nezapomněli... První zmínky o starobylém rodu Bubnů pocházejí z konce 14. století. Tehdy byli rytíři Bubnové z Hrádku pány na Hrádku též zvaném hrad Buben. Od jeho jména Bubnové odvozovali i erbovní znamení. Roku 1562 získal rod Bubnů panství a hrad Litice a Doudleby nad Orlicí, které se staly hlavním sídlem rodu. Mikuláš Bubna tu nechal vystavět nádherný zámek. S výjimkou století minulého, kdy si všechny hrady a zámky v této zemi přivlastnili soudruzi, jsou Doudleby v majetku rodu neustále. Roku 1629 byli Bubnové povýšeni do stavu svobodných pánů, o patnáct let později do stavu hraběcího. Smutná éra komunistické totality rozvála příslušníky tohoto rodu do mnoha koutů světa. A ti, co se rozhodli zůstat v milované vlasti, za to tvrdě pykali.(Česká televize)

S2E2

Modrá krev - S02E02

, ČT2, 55 minút

Modrá krev - S02E02

Původně tyrolský rod Hildprandtů do Čech přivedl císař a král Rudolf II. Habsburský. Císař Jana Reinharta Hildprandta jmenoval dozorcem královského Lvího dvora. Roku 1756 byl Karel Josef Hildprandt povýšen císařovnou Marií Terezií do stavu svobodných pánů Království Českého. Jeho následovník František de Paula patřil mezi obrozence podporující vznik Národního muzea, věnoval mu nemalé finanční prostředky i sbírku mincí. On také najal jako domácího učitele pro svého syna mladého učence Jana Evangelistu Purkyně. Otisk jejich slavných předků je patrný v dějinách mnoha evropských zemí. I v daleké Africe. Ostatně rodové heslo Hildprandtů zní: Přes překážky ke slávě. (Česká televize)

S2E3

Modrá krev - S02E03

, ČT2, 60 minút

Modrá krev - S02E03

Dnes si budeme vyprávět o starém moravském šlechtickém rodu. V bouřlivém a nespravedlivém století minulém se jeho členové rozprchli do mnoha koutů světa. Někteří našli azyl až v Jižní Americe. Ale už jsou zase zpátky na Moravě. Aby nedošlo hned na počátku k mýlce: neplést Lichtensteiny s Liechtensteiny. Ano, výslovnost je stejná, ale moravský hraběcí rod Podstatzkých-Lichtensteinů nemá pranic společného s vévodským rodem slavných jihomoravských Liechtensteinů, kteří dnes žijí v Lichtenštejnsku. Dnes tedy zůstaneme na Moravě u rodu Podstatzkých, svobodných pánů z Prussinowitz, hrabat z Lichtensteinu a Kastelkornu a baronů z Thonsernu. To je panečku jmen a přitom pořád jedna rodina. Prapraprapředkem byl patrně Sezema z Prussinowitz, který žil v polovině 14. století. A rod získal panství Potštát u Přerova, proto tedy Podstatští. Zdejší tvrz v 16. století Podstatští přestavěli na renesanční zámek. Ve století sedmnáctém nejprve byli povýšeni do stavu panského čili baronského, po té jedna větev rodu do stavu hraběcího. Rodové heslo zní v latině RECTO ET FORTITER, česky by se dalo říci O PRÁVU A NESMLOUVAVĚ. Kéž by toto heslo platilo dodnes pro všechny, nejen pro jednu šlechtickou rodinu…(Česká televize)

S2E4

Modrá krev - S02E04

, ČT2, 60 minút

Modrá krev - S02E04

Zní to jak pohádkový příběh. Tkadlec Josef Bartoň, prapradědeček pana Josefa Mariana, začínal v prosté chaloupce na Náchodsku. Tkal kanafas. A protože byl nejen dobrý tkadlec, ale i zdatný obchodník, přikoupil další stavy a najímal zaměstnance. Jeho syn, také Josef Bartoň, časem postavil malou textilní továrnu. Ta se rozrůstala a Josef Bartoň zaměstnával na 600 dělníků. Stal se starostou města Náchoda. Byl významným filantropem. A císař František Josef I. ho povýšil do šlechtického stavu. I jeho synové Josef a Cyril finančně přispívali na všelijakou dobročinnost. V jejich erbu najdeme až překvapivě novodobý symbol: dva tkalcovské člunky. To proto, že celá historie rodu úzce souvisí s textilním průmyslem. Dnes si totiž budeme vyprávět o rodu takzvaných “novoštítných”. O rodu rytířů Bartoňů z Dobenína. Na rozdíl od starobylých aristokratických dynastií si Bartoňové žádné rodové heslo neurčili. Možná to jenom nestihli, vždyť jejich oficiální šlechtický titul rytíře platil pouhých šest let. Určitě by se k nim ale hodil citát Ovidia: „Píle dokáže ze všeho nejvíce.”(Česká televize)

Dostupné o 5 dní
S2E5

Modrá krev - S02E05

, ČT2, 60 minút

Modrá krev - S02E05

Některé šlechtické dynastie se mohou pyšnit tím, že jsou příbuzní královského rodu Přemyslovců. „Nás, co jsme s nimi spojeni po přeslici, je více. Ale potomci Přemyslovců po meči jsou jediní: Wratislavové,“ říká průvodce pořadem František Kinský. Podle legendy jsou Wratislavové levobočními potomky samotného knížete Wratislava II, který byl roku 1086 korunován prvním českým králem. Je to sice jen legenda, ale opírá se i o skutečnost, že v jejich erbu je heraldicky vzácná pohanská koruna i knížecí plášť jako jeho přikrývka. Černá barva v polceném štítu má signalizovat nemanželský původ. Jiná verze však praví, že štít býval červenostříbrný, avšak stříbrná barva lety zčernala. První historicky doložený Wratislav získal v polovině století patnáctého statek Mitrovice u Sedlčan a stal se purkrabím Pražského hradu u krále Jiřího z Poděbrad. V roce 1627 byli Wratislavové povýšeni do stavu svobodných pánů, o dvě desítky let později stavu hraběcího. V Mitrovicích už dnes žádné stopy Wratislavů vidět nejsou. Avšak jinde jich je dosud mnoho. Rodové heslo Wratislavů neznáme. Možná ani nikdy neexistovalo. Ale hrabě Evžen vzpomíná, jak mu jeho otec a otci zase jeho děd vždy říkal: „Pokud něco děláš, dělej to tak poctivě, aby ses sám sobě mohl podívat do očí.“ Klidně by si toto heslo mohli Wratislavové přidat do erbu.(Česká televize)

Dostupné o 6 dní
S2E6

Modrá krev - S02E06

, ČT2, 60 minút

Modrá krev - S02E06

A od Pána učiněno jest toto. Nebo jinak: A vše učinil Bůh. Rodové heslo Belcrediů. Ve století minulém Bůh mnohdy musel přivírat oči nad příkořím, které se dělo rodu Belcrediů i mnoha rodům dalším. Nezbývá si než přát, aby už vše zlé patřilo jen minulosti... Kořeny starobylého šlechtického rodu s tisíciletou historií, o kterém si dnes budeme vyprávět, najdeme až v Itálii. Historie rodu Belcredi se začíná psát před více než tisíci lety. Montalto se hrdě tyčí na vysokém kopci nad řekou Pád, odtud také asi jeho název. Monte Alto znamená v italštině vysoká hora. V pergamenovém manuskriptu z roku 1010 je psáno: “Constantino, nazývaný Gilberto, pochází z místa zvaného Belcredo “, což měl být hrad nebo věž, podle které tento rod dostal své jméno. Italští historikové soudí, že to byl potomek staré langobardské šlechty, která ovládla Itálii v 6. století. V chrámě Santa Maria del Carmina v Pávii spočívají předci tohoto rodu dodnes. Významně také zasáhli do historie zdejší univerzity, založené roku 1361 Karlem IV. Roku 1474 byli Belcrediové povýšeni milánským vévodou na hrabata z Montalta v přímé linii. Do Čech, přesněji řečeno na Moravu, se Belcrediové dostali v polovině 18. století. Tehdy si vzal Antonio Belcredi baronku Marii Theodoru z Freyenfelsu, a tak zdědili statek Líšeň a získali též Jimramov. Roku 1769 byl tento Antonio, po česku už Antonín, povýšen Marií Terezií do českého hraběcího stavu a získal inkolát v českých zemích, tedy domovskou šlechtickou příslušnost.(Česká televize)

Dostupné o 12 dní
S2E7

Modrá krev - S02E07

, ČT2, 60 minút

Modrá krev - S02E07

V jejich erbu je modrý lev s červenou zbrojí. Jejich rodové heslo zní: FORTITUDINE ET CARITATE, tedy statečností a láskou. Mezi jejich předky patří i britská královna Viktorie. A přestože původem pocházejí z Francie, tady v Boskovicích se usadili už v předminulém století. Potomci rodu Mensdorff-Pouilly žili a žijí nejen u nás a v dalších zemích Evropy, ale také v Severní i Jižní Americe i v Asii. K jejich příbuzným patří Sternbergové, Czerninové, Kinští, Wratislavové, Thurn-Taxisové, Strachwitzové, Salmové a také britská královna. Bylo na čase se s nimi seznámit. Obec Pouilly leží dodnes na řece Máze v Lotrinku. První zmínka o rodu je z roku 1395. Roku 1790 hrabě Albert-Louis de Pouilly s rodinou utekl do Čech před francouzskou revolucí. Jeho synové Albert a Emmanuel přijímají další příjmení Mensdorff. Roku 1818 byl rodu Mensdorff-Pouilly v Rakousku udělen titul hraběte, český inkolát získali o dvacet let později. Inkolát – to je příslušnost mezi plnoprávné domácí šlechtické rody, tedy jakési šlechtické občanství. V zemích České koruny a Rakousku inkolát mimo jiné opravňoval k nabývání významných nemovitostí neboli deskových statků. Vlastnictví takového statku teprve opravňovalo jeho majitele k účasti na zemském sněmu a možnosti zastávat zemské úřady. Inkolát se získával výslovným udělením zemského sněmu a později jen od panovníka, další členové rodu jej pak získali dědičně.(Česká televize)

O programe

2016
Česko Dokumentárny

Jméno rodu Serényiů, které nesou luhačovické prameny i slavná lokomotiva, už v tomto století nikdo nepoužívá, v historii několika evropských zemí je ale zapsáno zlatým písmem. Čtvrtá řada dokumentárního cyklu o české šlechtě, která hrdě navazuje na kořeny svých slavných předků

Tvorcovia

Alena Činčerová, Adéla Jandec Sirotková