cs
České počasí - S01E09
K zimním horám patří samozřejmě mráz, sníh, jíní i led. Nízká teplota pod bodem mrazu způsobí, že se voda zázračně promění v pevnou hmotu. A zmrzlá voda na své okolí působí zcela jinak než voda tekutá. Mění reliéf krajiny i strategii přežití rostlin a živočichů. Sníh spojujeme s extrémním chladem, ale ve skutečnosti sněžení většinou nastane, když je teplota země 9 °C nebo dokonce vyšší. Rozhodující je totiž vlhkost. Současné mrazy nejsou extrémně silné, výjimečné jsou spíše svým načasováním v rámci zimy na konec února, délkou trvání a rozložením, kdy silně mrzne i v nižších polohách bez sněhové pokrývky. Poslední opravdu výrazná mrazová epizoda se vyskytla v první polovině února 2012. Ale třeba v roce 2019 napadlo 2,5 metru sněhu, což je rekord. Takže i současné zimy mohou být nejen pro milovníky zimních sportů nadprůměrné. Podle dat ČHMÚ ano i ne. Například v šedesátých letech ležela sněhová pokrývka i na nízko položených stanicích. Oproti tomu sedmdesátá léta byla na sníh o Vánocích poměrně chudá. V devadesátých letech a na přelomu století byly podobně jako v šedesátých letech poměrně časté roky, kdy na Štědrý den ležel sníh i v nižších polohách. (Česká televize)
Více informacíEpizody
České počasí - Série 1
České počasí - S01E10
Lidé sledují počasí odedávna. A po tisíce let k tomu sloužily pouze lidské smysly. Předpověď byla životně důležitá nejen pro rozvoj zemědělství, ale zejména pro válečníky a válečné konflikty snad všech historických období. A možná i proto se v meteorologii postupně objevilo i velké množství moderních technických pomůcek s cílem získat co nejpřesnější data. Říká se třeba, že Napoleon vyhrál bitvu u Slavkova díky mlze, kterou dokázal obratně využít. Právě pro armády a vojáky obecně jsou dokonalé předpovědi mimořádně důležité. Velmi často proto právě vojáci a jejich partneři zasáhli do vývoje technologií. Je možné se o tom přesvědčit ve Vojenském historickém ústavu v Praze, kde pečují o řadu unikátní přístrojů. Moderní technologie se stále vyvíjejí, proto jsou předpovědi počasí stále přesnější. Podíváme se na řadu míst, kde se počasí zkoumá a předpovídá. (Česká televize)
O pořadu
K zimním horám patří samozřejmě mráz, sníh, jíní i led. Nízká teplota pod bodem mrazu způsobí, že se voda zázračně promění v pevnou hmotu. A zmrzlá voda na své okolí působí zcela jinak než voda tekutá. Mění reliéf krajiny i strategii přežití rostlin a živočichů. Sníh spojujeme s extrémním chladem, ale ve skutečnosti sněžení většinou nastane, když je teplota země 9 °C nebo dokonce vyšší. Rozhodující je totiž vlhkost. Současné mrazy nejsou extrémně silné, výjimečné jsou spíše svým načasováním v rámci zimy na konec února, délkou trvání a rozložením, kdy silně mrzne i v nižších polohách bez sněhové pokrývky. Poslední opravdu výrazná mrazová epizoda se vyskytla v první polovině února 2012. Ale třeba v roce 2019 napadlo 2,5 metru sněhu, což je rekord. Takže i současné zimy mohou být nejen pro milovníky zimních sportů nadprůměrné. Podle dat ČHMÚ ano i ne. Například v šedesátých letech ležela sněhová pokrývka i na nízko položených stanicích. Oproti tomu sedmdesátá léta byla na sníh o Vánocích poměrně chudá. V devadesátých letech a na přelomu století byly podobně jako v šedesátých letech poměrně časté roky, kdy na Štědrý den ležel sníh i v nižších polohách.
(Česká televize)