cs
Nástup
Drama ČR (1952). Vzorově stalinistické drama Nástup vzniklo v roce 1952, odehrává se v období těsně poválečném a ospravedlňuje jak odsun německého obyvatelstva jako jedinou reakci na jeho záškodnickou činnost, tak záslužnou činnost příslušníků Rudých gard, které vnášejí do pohraničí pořádek a ušlechtilé směřování ke světlým zítřkům pod komunistickým vedením, všemi poctivě smýšlejícími uznávaným. Režisér Otakar Vávra zvolil ostře profilované typy jednotlivých postav, jejichž charaktery jsou předem dány a jen se v průběhu vyprávění potvrzují. Hlavní hrdina Bagár v podání Ladislava Chudíka je modelován jako zosobněná ušlechtilost, trpělivý, vstřícný přístup ke každému však nevylučuje razantní postup v případě potřeby, jak prokáže při rozhodnutí o odsunu. Naopak záporná postava Karla Högera dokládá, že příklon k životnímu stylu rozmařilé buržoazie bude provázet jen zrada. Žádoucí ideologické působení podporují i "osvětové" dialogy, plné vzletných mravoličných frází, třeba o tom, že mírou všech věcí je Stalin, neboť při pomyšlení na něho začíná člověk angažovaně uvažovat v celospolečenském měřítku. Opakují se ideologické poučky té doby, třeba o očekávatelném spojenectví nacistů se Západem nebo teze o zradě německé sociální demokracie, která prý kolaborovala s nacismem.
Více informacíO pořadu
Drama ČR (1952). Vzorově stalinistické drama Nástup vzniklo v roce 1952, odehrává se v období těsně poválečném a ospravedlňuje jak odsun německého obyvatelstva jako jedinou reakci na jeho záškodnickou činnost, tak záslužnou činnost příslušníků Rudých gard, které vnášejí do pohraničí pořádek a ušlechtilé směřování ke světlým zítřkům pod komunistickým vedením, všemi poctivě smýšlejícími uznávaným. Režisér Otakar Vávra zvolil ostře profilované typy jednotlivých postav, jejichž charaktery jsou předem dány a jen se v průběhu vyprávění potvrzují. Hlavní hrdina Bagár v podání Ladislava Chudíka je modelován jako zosobněná ušlechtilost, trpělivý, vstřícný přístup ke každému však nevylučuje razantní postup v případě potřeby, jak prokáže při rozhodnutí o odsunu. Naopak záporná postava Karla Högera dokládá, že příklon k životnímu stylu rozmařilé buržoazie bude provázet jen zrada. Žádoucí ideologické působení podporují i "osvětové" dialogy, plné vzletných mravoličných frází, třeba o tom, že mírou všech věcí je Stalin, neboť při pomyšlení na něho začíná člověk angažovaně uvažovat v celospolečenském měřítku. Opakují se ideologické poučky té doby, třeba o očekávatelném spojenectví nacistů se Západem nebo teze o zradě německé sociální demokracie, která prý kolaborovala s nacismem.